Zelinářská zahrada

Ukončíme sklizeň kořenové zeleniny, pokud možno za suchého počasí. Zablácenou zeleninu vypereme a před uložením dobře osušíme. Černý kořen, pastinák a v mírnějších oblastech i kořenovou petržel můžeme ponechat pro jarní spotřebu v potřebném množství na záhonech. Při silných holomrazech přikryjeme záhony slámou.

Pro prodloužení spotřeby založíme do pařeniště i s kořenovými baly pekingské zelí, hlávkovou kapustu, endivii a kedlubny ‘Giganť. Při mrazech pařeniště uteplíme, při oblevě větráme.

Z pařeniště určeného pro teplé nebo poloteplé rychlení ukončíme vyvážení svrchní země a spodní vyhřívací organické hmoty (viz str. 392).

Do začátku silnějších mrazů ukončíme organické hnojení, vápnění a rytí záhonů.

Sestavíme plánek k osevního postupu pěstování zeleniny. Vytrvalé druhy (reveň, chřest aj.) pěstujeme mimo základní plochu věnovanou zelenině.

Z venkovních záhonů postupně sklízíme zeleninu odolnou proti mrazům (pór, růžičkovou a kadeřavou kapustu aj.). Při větších mrazech ji chráníme netkanou textilií nebo chvojím.

Pro před pěstování sazenic vyséváme do misek nebo do truhlíčků: počátkem měsíce raný salát pro studené pařeniště; v polovině měsíce raný salát, rané košťáloviny a letní pór pro venkovní záhony; koncem měsíce rajčata, papriku, bazalku, majoránku a saturejku pro venkovní záhony.

Ve sklepě kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny.

Na venkovních záhonech sklidíme poslední zbytky přezimované zeleniny (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, polníček, černý kořen), aby nevybíhala do květu.

Zimní salát, ozimou hlávkovou kapustu a na podzim vysetý špenát přikryjeme na záhonech netkanou textilií, abychom urychlili jejich vývoj a uspíšili sklizeň.

Počátkem měsíce hrnkujeme celer a teplomilné druhy zeleniny, abychom vypěstovali silné sazenice.

Ve středních polohách začínáme vysévat na venkovní záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát a sázet jarní česnek a sazečku cibule.

Za slunečného a teplého počasí stíníme a větráme skleníky, fóliovníky a pařeniště.

Skleníkovou zeleninu chráníme proti škůdcům, zejména mšicím, sviluškám, třásněnkám a molicím, chemicky (např. přípravky Pirimor, Actellic, Omite, Biool ) nebo pomocí bioagens (draví roztoči, parazitické vosičky aj. viz str. 203).

Pokračujeme ve sklizni salátu z venkovních záhonů.

Můžeme ještě vysévat letní hlávkové saláty odolné vůči vybíhání do květu (‘Jupiter’, ‘Mars’, ‘Saturn’ aj.) a listové saláty (‘Dúbáček’, ‘Redin’ aj.).

Cibuli ze sazečky a podzimní česnek již nezavlažujeme. Jejich dozrání v sušší půdě podpoří lepší skladovatelnost.

Počátkem měsíce ještě můžeme vysévat keříčkové fazoly na sklizeň lusků.

Pro pozdní sklizeň salátu a kedluben můžeme ještě počátkem měsíce vysazovat předpěstované sazenice raných odrůd.

Ve vyšších polohách seřízneme počátkem měsíce vrcholky rajčat nad čtvrtým vijanem plodů, aby do konce vegetačního období dozrály. V nižších, teplejších polohách to učiníme až koncem měsíce nad šestým vijanem.

Pokračujeme ve sklizni plodové, letní listové i košťálové zeleniny a karotky.

Plody tykví podkládáme dlaždicemi nebo prkénky, aby nehnily.

Sklízíme pozdní kořenovou, košťálovou a listovou zeleninu a vhodně ji skladujeme nebo kuchyňsky zpracujeme, abychom ji mohli konzumovat co nejdéle.

Pekingské zelí, endivii, hlávkový salát a hlávkovou kapustu, pokud ještě nedorostly do sklizňové velikosti, můžeme ponechat na záhonech, aby se plně vyvinuly. Na ochranu proti časným mrazům je přikryjeme netkanou textilií.