Zelinářská zahrada

Z pařeniště určeného pro teplé nebo poloteplé rychlení ukončíme vyvážení svrchní země a spodní vyhřívací organické hmoty (viz str. 392).

Do začátku silnějších mrazů ukončíme organické hnojení, vápnění a rytí záhonů.

Sestavíme plánek k osevního postupu pěstování zeleniny. Vytrvalé druhy (reveň, chřest aj.) pěstujeme mimo základní plochu věnovanou zelenině.

Z venkovních záhonů postupně sklízíme zeleninu odolnou proti mrazům (pór, růžičkovou a kadeřavou kapustu aj.). Při větších mrazech ji chráníme netkanou textilií nebo chvojím.

Pro před pěstování sazenic vyséváme do misek nebo do truhlíčků: počátkem měsíce raný salát pro studené pařeniště; v polovině měsíce raný salát, rané košťáloviny a letní pór pro venkovní záhony; koncem měsíce rajčata, papriku, bazalku, majoránku a saturejku pro venkovní záhony.

Ve sklepě kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny.

Na venkovních záhonech sklidíme poslední zbytky přezimované zeleniny (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, polníček, černý kořen), aby nevybíhala do květu.

Zimní salát, ozimou hlávkovou kapustu a na podzim vysetý špenát přikryjeme na záhonech netkanou textilií, abychom urychlili jejich vývoj a uspíšili sklizeň.

Počátkem měsíce hrnkujeme celer a teplomilné druhy zeleniny, abychom vypěstovali silné sazenice.

Ve středních polohách začínáme vysévat na venkovní záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát a sázet jarní česnek a sazečku cibule.

Za slunečného a teplého počasí stíníme a větráme skleníky, fóliovníky a pařeniště.

Skleníkovou zeleninu chráníme proti škůdcům, zejména mšicím, sviluškám, třásněnkám a molicím, chemicky (např. přípravky Pirimor, Actellic, Omite, Biool ) nebo pomocí bioagens (draví roztoči, parazitické vosičky aj. viz str. 203).

Pokračujeme ve sklizni salátu z venkovních záhonů.

Můžeme ještě vysévat letní hlávkové saláty odolné vůči vybíhání do květu (‘Jupiter’, ‘Mars’, ‘Saturn’ aj.) a listové saláty (‘Dúbáček’, ‘Redin’ aj.).

Cibuli ze sazečky a podzimní česnek již nezavlažujeme. Jejich dozrání v sušší půdě podpoří lepší skladovatelnost.

Počátkem měsíce ještě můžeme vysévat keříčkové fazoly na sklizeň lusků.

Pro pozdní sklizeň salátu a kedluben můžeme ještě počátkem měsíce vysazovat předpěstované sazenice raných odrůd.

Ve vyšších polohách seřízneme počátkem měsíce vrcholky rajčat nad čtvrtým vijanem plodů, aby do konce vegetačního období dozrály. V nižších, teplejších polohách to učiníme až koncem měsíce nad šestým vijanem.

Pokračujeme ve sklizni plodové, letní listové i košťálové zeleniny a karotky.

Plody tykví podkládáme dlaždicemi nebo prkénky, aby nehnily.

Sklízíme pozdní kořenovou, košťálovou a listovou zeleninu a vhodně ji skladujeme nebo kuchyňsky zpracujeme, abychom ji mohli konzumovat co nejdéle.

Pekingské zelí, endivii, hlávkový salát a hlávkovou kapustu, pokud ještě nedorostly do sklizňové velikosti, můžeme ponechat na záhonech, aby se plně vyvinuly. Na ochranu proti časným mrazům je přikryjeme netkanou textilií.

Ukončíme sklizeň kořenové zeleniny, pokud možno za suchého počasí. Zablácenou zeleninu vypereme a před uložením dobře osušíme. Černý kořen, pastinák a v mírnějších oblastech i kořenovou petržel můžeme ponechat pro jarní spotřebu v potřebném množství na záhonech. Při silných holomrazech přikryjeme záhony slámou.

Pro prodloužení spotřeby založíme do pařeniště i s kořenovými baly pekingské zelí, hlávkovou kapustu, endivii a kedlubny ‘Giganť. Při mrazech pařeniště uteplíme, při oblevě větráme.