Říjen

Říjen

Sklízíme pozdní kořenovou, košťálovou a listovou zeleninu a vhodně ji skladujeme nebo kuchyňsky zpracujeme, abychom ji mohli konzumovat co nejdéle.

Pekingské zelí, endivii, hlávkový salát a hlávkovou kapustu, pokud ještě nedorostly do sklizňové velikosti, můžeme ponechat na záhonech, aby se plně vyvinuly. Na ochranu proti časným mrazům je přikryjeme netkanou textilií.

Květák s malými růžicemi vyryjeme s kořenovými baly a přesadíme do hlubšího pařeniště, fóliovníku nebo skleníku, aby růžice dorostly. Přesazené rostliny zalijeme.

Druhy zeleniny, které jsou poměrně otužilé vůči zimním mrazům (růžičková a kadeřavá kapusta, zimní pór, polníček, špenát, černý kořen a pastinák), ponecháme na záhoně a sklízíme je při vhodném počasí během zimy.

Začínáme připravovat půdu pro pěstování zeleniny v příštím roce. Záhony určené podle osevního postupu pro pěstování brambor, košťá1ových a plodových druhů zeleniny pohnojíme organickými hnojivy. Záhony pro zeleninu pěstovanou ve druhé trati (kořenová a cibulová zelenina) povápníme mletým vápencem, na těžkých půdách prachovým páleným vápnem. Jsou-li půdy po velkých deštích značně zhutnělé, je účelné vylehčit je pískem, rašelinným substrátem nebo humóznějším kompostem. Uvolněné a pohnojené záhony postupně zryjeme.

V klimaticky příznivých polohách začínáme až nyní sázet ozimý česnek. Předčasná výsadba se nedoporučuje, protože rostliny mohou ještě do zimy vyrašit a silné zimní mrazy by je poškodily. Proti houbovým chorobám, které bývají na jaře příčinou uhnívání kořenů a odumírání rostlin, moříme sadbu preventivně ve Fundazolu nebo Rovralu. Proti háÄ?átku zhoubnému se bráníme výběrem zdravých sadbových stroužků, jež nemají žlutě zbarvenou a ztluštělou drobivou slupku. Pokud nemáme jistotu ohledně dobrého zdravotního stavu sadby, moříme ji v Sulce. K sadbě nepoužíváme česnek neznámého původu, koupený ke kuchyňským účelům v běžných obchodech.

V koutě zahrady vytvoříme počátkem měsíce hromadu z větví a listí jako zimní úkryt pro ježka, který nám v příštím roce pomůže s likvidací slimáků.

Chceme-li v zimě rychlit pažitku pro získání vitaminózní natě, vyryjeme nyní její zdravé a silné dvouleté trsy ze záhonu a uložíme je těsně vedle sebe do vyvezeného pařeniště nebo pod přístřešek. Asi za měsíc je očištěné od suché natě nasázíme do hrnků o průměru 10 cm a ponecháme ještě v chladu na zahradě. Mírný mráz rostlinám neuškodí. K rychlení přenášíme hrnkované rostliny do tepla postupně od počátku ledna.

Všechny organické zbytky ze zahrady, případně i z kuchyně, zkompostujeme. Prosypeme je páleným vápnem a promícháme s úrodnou zeminou v poměru 5: 1.

Starý, dobře uleželý kompost, který jsme nepoužili pro podzimní hnojení, přehodíme přes prohazovačku a připravíme ho k použití na jaře.

Rostliny zimního salátu, hustě vzešlé ze srpnového výsevu, vyjednotíme na 10 cm, definitivně na 20-25 cm až brzy zjara.

Na dobře připravený záhon můžeme vysít kořenovou petržel, černý kořen i mrkev. Tyto podzimní výsevy dávají vyšší výnosy než jarní setí. Pozdní termín výsevu volíme proto, aby semena přes zimu jen nabobtnala a vzešla až časně zjara, kdy už rostliny nepoškodí silnější mrazy.

V chřestovně odřežeme a spálíme natě rostlin (bývají napadeny rzí chřestovou) a vždy jednou za tři roky zaryjeme mezi řádky dobře rozleželý hnůj.

OTEVÍRACÍ DOBA

Po - Pá:
8:00 - 18:30
So:
8:00 - 18:30
Ne:
8:00 - 18:30