Květen

Květen

Půdu pod stromy podle potřeby kypříme, plejeme a zavlažujeme.

Pokud nově vysazené stromky neraší, vyzvedneme je ze země, kořeny po seříznutí až do zdravého dřeva ponoříme na den do vody a pak stromky znovu pečlivě zasadíme a zalijeme. Zálivku pravidelně opakujeme.

Počátkem měsíce ukončíme výsadbu révy vinné.

Při velké násadě plůdků přihnojíme ledkem zejména starší, málo přirůstající stromy.

Pro určení správného termínu postřiku proti obaleči jablečnému i švestkovému vyvěsíme do korun jabloní a slivoní feromonové lapače ke sledování náletu motýlků. V teplejších polohách tak učiníme počátkem měsíce; ve vyšších, chladnějších oblastech o 1-2 týdny později.

V místech, kde se pravidelně vyskytuje červivost mladých plůdků jabloní a slivoní, způsobená larvami pilatek, ošetříme stromy na počátku opadu korunních plátků přípravkem Zolone.

Kontrolujeme hrušně, jabloně i další dřeviny z podčeledi jabloňovitých (kdouloně, kdoulovce, hlohy, hlohyně, skalnfky, aronie, jeřáby, mišpule a muchovníky), zda nemají zčernalé květy a listy, později též malé plůdky nebo hákovitě ohnuté letorosty, případně slizovité kapky na výhonech a na plodech. To jsou hlavní příznaky karanténní choroby bakteriální spály růžovitých rostlin. Napadené části je nutné odřezat až 50 cm do zdravého dřeva a spálit, dřeviny postříkat 0,1-0,4% Kuprikolem. Preventivní postřik vyžadují i zdravé stromy v blízkosti napadených, a to na počátku rašení (do fáze zeleného poupěte) a stromy po krupobití. Nářadí používané k řezu se má během práce dezinfikovat denaturovaným lihem. Ke spolehlivému určení této choroby je nutné zaslat vzorek napadené části nejbližšímu pracovišti Státní rostlinolékařské správy. Výskyt choroby se musí hlásit na místním obecním úřadě.

Pokud se v minulém roce vyskytovaly pod hrušněmi ve větším množství deformované malé plůdky, uvnitř černé a s larvami plodomorky hruškové, ošetříme stromy v době dokvétání přípravkem Zolone.

V polovině měsíce končí nejvhodnější období pro pře roubování stromů.

Jádroviny ohrožené strupovitostí a padlím ošetřujeme chemicky podle doporučení na str. 140. Letorosty a listové růžice jabloní napadené padlím (jsou jako “pomoučněné”) průběžně odstraňujeme.

V místech, kde ořešáky trpí skvrnitostí listů a plodů, je při vlhkém a teplém počasí preventivně ošetříme před kvetením a po odkvětu 0,4-0,5% Kuprikolem.

Ke zlepšení výživy stromů, které bohatě kvetly, je vhodné přidávat do ochranného postřiku proti chorobám či škůdcům některé z kapalných hnojiv (např. Vegaflor).

Začínáme sklízet modrofialové plody zimolezu kamčatského, který je nejranější ovocnou plodinou a začíná se u nás pokusně pěstovat.

Angrešt a černý rybíz, zejména pokud jsou ve stínu, při vlhkém počasí a teplotě nad 20ºC ošetříme proti americkému padlí přípravky Fundazol, Biool, Bayleton aj. Postřik ještě 1-2krát po 5-10 dnech opakujeme.

U ovocných stěn a štíhlých vřeten jabloní a hrušní ohýbáme výhony a slabší větve do vodorovné polohy ke zmírnění růstu a podpoře plodnosti.

V době kvetení stromů a při současném nebezpečí mrazíků půdu pod stromy nekypříme ani nenastýláme organickými hmotami, abychom nebránili vyzařování tepla z půdy, chránícího květy před poškozením.

V místech, kde se u meruněk často vyskytuje gnomonióza neboli hnědnutí a předčasné opadávání listů, ošetříme stromy 2-3 týdny po odkvětu; nejvhodnější jsou přípravky Syllit nebo Baycor.

Nově vysazeným stromkům upravíme úvazky ke kůlům, aby nebyly ani příliš volné, ani příliš těsné (kmínek by zaškrcovaly).

Porost maliníku, jakmile nové výhonky vyrůstající ze země dorostou výšky 20 cm, postříkáme preventivně Euparenem proti skvrnitosti a odumírání výhonů.

Červený rybíz, který byl v létě minulého roku postižen předčasným opadem listí v důsledku napadení houbou pakustřebkou, ošetříme Novozirem.

Na kmeny stromů, zvláště jabloní, připevníme lapače z vlnité lepenky k zachycení různých škůdců.

Jakmile na mladých stromcích narostou nové letorosty do délky asi 20 cm, zaštípneme konce letorostů konkurenčních i u těch, které rostou do korunky. Tím podpoříme lepší tvarování korunky a tvorbu postranního obrostu.

Bujně rostoucí letorosty (“vlky”), vyrostlé na silných hlavních větvích zmlazených stromů, je nejvýhodnější v tomto období vytrhnout rukou. Je to rychlejší a lepší než pozdější vystřihávání nůžkami, neboť i z krátkých ponechaných čípků vyrůstají nové “vlky”.

Pokud ořešák potřebuje řez v korunce, je k tomu od konce května až do počátku června, když jsou nové letorosty dlouhé 3-5 cm, nejvhodnější doba, protože strom netrpí výtokem mízy.

V termínech doporučených rostlinolékařskou službou nebo zjištěných podle vlastního feromonového lapače můžeme již koncem měsíce za příznivých klimatických podmínek začít s ochranou proti obaleči jablečnému, případně švestkovému a proti obalečům na révě vinné.

Velkou násadu plůdků u jabloní, hrušní a broskvoní protrháme, jakmile dosáhnou velikosti většího lískového oříšku. V každém případě by to mělo být těsně po přirozeném propadu. U jablíček odstraníme jen plod, stopka má zůstat na plodonoši. V okolíku ponecháme jen jeden, nejvýše dva plody.

Jahodník za sucha vydatně zavlažujeme.

V zahradách poblíž lesů, kde květní poupata jahodníku silně poškozuje květopas jahodníkový, ošetříme rostliny přípravky Zolone, Karate, Decis aj.

Jahody podkládáme trávou, slámou, pásy fólie nebo černé netkané textilie proli hnití a znečištění plodů zemí.

Révu vinnou chráníme za vlhka proti plísni Novozirem.

Révu ve skleníku před kvetením vydatně zavlažíme (50 litrů/m2). Při vysokých teplotách skleník větráme.

Od konce května do poloviny června vylamujeme na keřích révy vinné letorosty bez násady květenství a zá1istky, které vyrůstají v paždí listů v dolní polovině letorostů.

OTEVÍRACÍ DOBA

Po - Pá:
8:00 - 18:30
So:
8:00 - 18:30
Ne:
8:00 - 18:30