Listopad

Pravidelně každých 14 dní, kontrolujeme zdravotní stav uskladněného ovoce a kazící se vyřadíme. Větráním udržujeme ve sklepě teplotu pokud možno na 4-5 °C a relativní vzdušnou vlhkost na 80-90 %. Tím omezíme vadnutí ovoce.

Pokud není půda zamrzlá nebo příliš mokrá, můžeme zpravidla do poloviny měsíce pokračovat ve výsadbě ovocných dřevin.

Jabloním, na jejichž větvích byly během vegetace bílé chomáčky mšice vlnatky krvavé, nasypeme kolem paty kmene prachové pálené vápno. Mšice lezoucí k přezimování na kořeny v něm zahynou.

Pokud jsme včas nesklidili všechna pozdní jablka a stihl je na stromech nečekaný mráz do -5°C, počkáme, až během dne poleví, a pak plody otrháme (použijeme bavlněné rukavice). Lísky s ovocem ponecháme 1-2 dny pod přístřeškem nebo v suché a chladné místnosti, aby oschly, a pak je uložíme do sklepa.

K nově vysazeným stromkům, zvláště pokud jsou štěpovány na podnožích citlivých na mráz (např. hrušně na kdouloni, jabloně na M 4), přihrneme ke kořenům kopeček zeminy.

Půdu pod ovocnými dřevinami mělce zryjeme, zapravíme do ní organická a průmyslová hnojiva a vápníme ji. Zaryjeme do ní též letní nastýlku z trávy, aby se v ní přes zimu neusídlili hryzci nebo hraboši a neohryzali krčky či hlavní kořeny mladých stromků.

Pro únorové roubování stromkového angreštu, případně i rybízu balíčkujeme meruzalkové podnože a ukládáme je do chladné bezmrazé místnosti. Současně řežeme výhony na rouby a zabalené v PE fólii je uchováme až do doby roubování v chladničce.

Mezi řádky jahodníku a keře drobného ovoce rozhodíme dobře rozleželý kompost a mělce ho zapravíme do půdy.

V teplejších oblastech můžeme ještě za příznivého počasí sázet révu vinnou.

Broskvoně je vhodné podle novějších poznatků ošetřit po opadu listí proti kadeřavosti Kuprikolem.

Od pat stromů odřežeme kořenové odnože.

Půdu kolem keřů révy vinné pohnojíme ve 2-3letých intervalech organickými hnojivy, v mezidobí průmyslovými hnojivy, případně je povápníme.

Pro jarní řadovou výsadbu révy vinné zrigolujeme pás půdy, pro jednotlivé keře