Rada na období Péče o okrasnou zahradu
Růže a málo choulostivé okrasné listnáče můžeme vysazovat ještě do poloviny měsíce, pokud je vhodné počasí a půda v dobrém stavu.
Z cibulnatých květin lze sázet druhy, kterým postačí pro zakořenění do počátku trvalejších mrazů kratší doba (modřence, cibulnaté kosatce aj.)
Velké nepřenosné pěstební nádoby s otužilými rostlinami (např. zakrslými jehličnany) chráníme proti promrznutí během zimy izolačními obaly. Zryjeme a podle potřeby pohnojíme a povápníme plochy pro nové květinové záhony a trávník, které budeme zakládat v příštím roce. Keřové růže obryjeme. Ke kořenovým krčkům jim přihrneme zem nebo přisypeme kopeček kompostní zeminy na ochranu oček naspodu výhonů proti namrznutí. Výhony nezkracujeme nakrátko, pouze ty, které jsou příliš dlouhé, sestřihneme do roviny s ostatními. Choulostivé okrasné rostliny chráníme před nepřízní počasí. Proti mrazům nastýláme na kořeny dřevin, trvalek a nově vysazených cibulovin (zvláště hyacintů) vrstvu suchého listí. Vřesoviště před počátkem zimy vydatně zavlažíme, aby zelené rostliny měly dostatek vláhy.

Zelinářská zahrada

LEDEN

• Sestavíme plánek k osevního postupu pěstování zeleniny. Vytrvalé druhy (reveň, chřest aj.) pěstujeme mimo základní plochu věnovanou zelenině.
• Z venkovních záhonů postupně sklízíme zeleninu odolnou proti mrazům (pór, růžičkovou a kadeřavou kapustu aj.). Při větších mrazech ji chráníme netkanou textilií nebo chvojím.
• Pokud jsme v minulém roce nestačili zrýt celou plochu pro pěstování zeleniny, učiníme tak podle stavu půdy co nejdříve, aby hroudy do jara promrzly a najemno se rozpadly.
• Kontrolujeme klíčivost semen zbylých z minulého roku a podle potřeby nakupujeme nová. Přednost dáváme hybridním odrůdám (F1) a mořeným semenům.
• Vyčistíme a vydezinfikujeme pěstební nádoby a připravíme substrát pro předpěstování saze nic zeleniny.
• Pro rychlení ve vytápěném skleníku vyséváme počátkem měsíce raný salát, kedlubny a květák. V polovině měsíce následují další košťáloviny, okurky, rajčata a paprika, koncem ledna melouny a lilky. V té době vyséváme též salát a košťáloviny pro nevytápěné prostory a celer pro venkovní záhony.
• V teplých prostorách pěstujeme vitaminózní natě.
• Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny a podle venkovní teploty skladovací prostory větráme nebo uteplujeme. Vadnou zeleninu, především hnijící cibuli, česnek, kořenovou zeleninu a brambory, ihned zlikvidujeme.
• Nářadí k pěstování zeleniny podle potřeby opravíme a nabrousíme.
• Připravujeme skleníky, fóliovníky a pařeniště pro novou pěstitelskou sezonu.
• Od poloviny měsíce vyséváme na záhony ve vytápěném skleníku ředkvičku a karotku.
• Semenáčky zelenin z nejranějších výsevů přepichujeme do truhlíčků nebo hrnků, aby zesílily a vytvořily bohatší kořenový systém.
 

ÚNOR

• Pro před pěstování sazenic vyséváme do misek nebo do truhlíčků: počátkem měsíce raný salát pro studené pařeniště; v polovině měsíce raný salát, rané košťáloviny a letní pór pro venkovní záhony; koncem měsíce rajčata, papriku, bazalku, majoránku a saturejku pro venkovní záhony.
• Ve sklepě kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny.
• Za oknem teplé místnosti nebo ve vytápěném skleníku pokračujeme v pěstování vitaminózních natí. Rychlíme čekankové puky na salát.
• Kontrolujeme otužilé druhy zeleniny přezimované na záhoně (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór aj.) a podle potřeby je sklízíme.
• Do vytápěného skleníku sázíme předpěstované sazenice raného salátu, květáku, kedluben a sazečku cibule, od konce měsíce též hrnkované sazenice salátových okurek.
• Postupně přepichujeme do truhlíků nebo do kelímků semenáčky dalších druhů zeleniny.
• Zeminu v nádobkách se semenáčky zeleniny občas zavlažíme slabým roztokem hypermanganu, Fundazolu nebo Previcuru jako prevenci proti chorobám, které by mohly být příčinou jejich padání a hynutí.
• Nejméně 2-3 týdny před výsadbou košťá1ové zeleniny povápníme záhony prachovým páleným vápnem a zapravíme je do půdy na ochranu rostlin proti nádorovitosti kořenů.
• Od konce měsíce do poloviny března zakládáme poloteplé pařeniště. Oséváme a osazujeme je střídavě ranou ředkvičkou a raným salátem. Při nebezpečí poklesu venkovní teploty pod bod mrazu chráníme pařeniště starými koberci nebo dekami.
• Jakmile venkovní záhony po povrchu oschnou, urovnáme půdu rovnou stranou hrábí, tím zabráníme nadměrnému výparu vody. Půdu zryto u na podzim již na jaře nikdy znovu neryjeme.
• V teplých oblastech můžeme už koncem měsíce při déle trvajícím příznivém počasí upravit a pohnojit záhony a osít je kořenovou zeleninou, cibulí i špenátem a osázet cibulovou sazečkou a česnekem. Dáme naklíčit sadbu raných brambor.
• Podle potřeby přehazujeme kompost a proléváme ho močůvkou nebo roztokem plných průmyslových hnojiv.
 

BŘEZEN

• Na venkovních záhonech sklidíme poslední zbytky přezimované zeleniny (růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, polníček, černý kořen), aby nevybíhala do květu.
• Zimní salát, ozimou hlávkovou kapustu a na podzim vysetý špenát přikryjeme na záhonech netkanou textilií, abychom urychlili jejich vývoj a uspíšili sklizeň.
• Ve vytápěném skleníku sklízíme ředkvičku.
• Do nevytápěného skleníku, fóliovníku nebo studeného pařeniště sejeme ředkvičku a karotku a sázíme raný salát. Před nočními mrazy chráníme tyto prostory tepelnými přikrývkami, před slimáky kelímky s pivem a návnadami na bázi metaldehydu (Slug Pellets aj.).
• Do vytápěných skleníků sázíme tyč ková rajčata.
• Pro předpěstování sazenic do poloteplého pařeniště a tunelových fóliových krytů vyséváme do kelímků salátové okurky a zeleninovou papriku.
• Do pařeniště vysejeme listový salát a jarní štěrbák pro předpěstování saze nic na venkovní záhony.
• Do truhlíků nebo do pařeniště přepichujeme semenáčky zeleniny vyseté v minulém měsíci.
• V teplejších oblastech můžeme za příhodného počasí a stavu půdy• vysévat na záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát, mangold, kopr a lebedu a sázet sazečku cibule, šalotku a česnek.
• Záhony osázené na podzim česnekem přikryjeme netkanou textilií na ochranu proti mouše houbomi1ce česnekové, jejíž larvy poškozují mladé rostliny. Stejně tak chráníme záhony osázené cibulovou sazečkou. K ochraně lze použít i přípravky Basudin, Karate, Sumithion aj. Jarní česnek vzchází později a nebývá škůdcem napadán, takže ochranu nepotřebuje.
• Sázíme topinambury, které jsou mrazuvzdorné a jejichž hlízy se doporučují pro diabetiky.
• Do nevytápěných krytých prostor sázíme rané košťá1oviny.
• Do kelímků sejeme melouny pro předpěstování sazenic do nevytápěných krytých prostor.
• Za příznivého stavu půdy sázíme na venkovní záhony vytrvalou zeleninu, kořeninové a léčivé rostliny (libeček, reveň, tymián, meduňku aj.).
• Do vytápěných skleníků sázíme koncem měsíce melouny.
• V teplých oblastech začínáme za příznivého počasí sázet na venkovní záhony raný salát, rané košťá1ové druhy zeleniny a brambory. Sazenice zeleniny mají být otužované proti nočnímu chladu a dennímu slunci.
• Vysazené košťá1oviny přikryjeme netkanou textilií na ochranu proti plodomorce zelné, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže rostliny pak nevytvoří konzumní část; nejvíc trpí květák.
• Pro předpěstování sazenic vyséváme do pařeniště letní košťáloviny.
• V chladnějších oblastech dáme předklíčit rané brambory.
• Na záhon sejeme bob zahradní.
 

DUBEN

• Počátkem měsíce hrnkujeme celer a teplomilné druhy zeleniny, abychom vypěstovali silné sazenice.
• Ve středních polohách začínáme vysévat na venkovní záhony kořenovou zeleninu, cibuli, mák, hrách, špenát a sázet jarní česnek a sazečku cibule.
• Při pěstování salátu v chráněných prostorách předcházíme větráním a přiměřenou zálivkou napadení rostlin plísní nebo chorobami působícími zahnívání hlávek.
• Pro získání vitaminózních natí vyséváme na záhon postupně ve 14denních intervalech až do poloviny května kopr a pohanku.
• Ve vytápěném skleníku sklízíme raný salát, v poloteplém pařeništi až koncem měsíce.
• Začínáme s ochranou zeleniny proti plžům. Sbíráme je pod nastraženými prkénky, lapáme do kelímků s pivem zasazených do země nebo je hubíme metaldehydovými přípravky (Slug Pellets aj.).
• Vysazujeme sazenice chřestu, který můžeme na stanovišti pěstovat 15 let i déle.
• V polovině měsíce sázíme ve středních polohách za klimaticky příznivých podmínek na venkovní záhony sazenice raných druhů zeleniny a předklíčené rané brambory, ve vyšších polohách až koncem měsíce. Půda by měla být prohřátá alespoň na 7°C. Před případnými mrazíky nebo škůdci přikrýváme záhony netkanou textilií.
• Na záhony vyséváme červenou řepu.
• Pro před pěstování sazenic sejeme do studeného pařeniště nebo na venkovní záhon s dobře připravenou půdou zimní pór, letní salát a kedlubny, letní i pozdní zelí a růžičkovou kapustu.
• Chřest, pokud jej pěstujeme jako bělený, přihrneme v řádcích zemí nebo ho přikryjeme černou fólií dříve, než začne rašit.
• Od poloviny měsíce vyséváme ve vyšších polohách na záhony kořenovou a jinou zeleninu.
• Do kelímků sejeme salátové okurky, cukety a melouny pro před pěstování sazenic na venkovní záhony.
• Koncem měsíce můžeme v teplých oblastech vyzkoušet v chráněných polohách pěstování keříčkových rajčat přímým výsevem na venkovní záhon. Vyséváme ve špetkách na vzdálenost 20-25 cm, rostlinky jednotíme, když jsou 25 cm vysoké, a přikopčíme je. Vzcházení urychlí a ochranu proti počátečním nízkým teplotám zajistí netkaná textilie nebo kryt z fólie.
• V příznivých polohách sejeme pod netkanou textilii okurky nakládačky.
• Z venkovních záhonů začínáme sklízet řapíky reveně, květné stvoly odstraňujeme.
• Na venkovních záhonech začínáme jednotit kořenovou a jinou zeleninu z časných výsevů. Špatně vzešlé výsevy podséváme.
• Pro předpěstování sazenic vyséváme do studeného pařeniště nebo na venkovní záhonek pod netkanou textilii pozdní košťáloviny (kedluben Gigant, květák, brokolici, hlávkovou a kadeřavou kapustu).
• Z poloteplého pařeniště sklízíme salát, z venkovních záhonů přirychlený zimní salát, špenát, pažitku, cibuli sečku a chřest.
• Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme koncem měsíce rajčata, pod fóliové kryty keříčková rajčata.
• Po celé zahradě ničíme plečkou nebo motyčkou plevele již v počátcích jejich vývoje, čímž si ušetříme mnoho pozdější práce.
 

KVÄšTEN

• Za slunečného a teplého počasí stíníme a větráme skleníky, fóliovníky a pařeniště.
• Skleníkovou zeleninu chráníme proti škůdcům, zejména mšicím, sviluškám, třásněnkám a molicím, chemicky (např. přípravky Pirimor, Actellic, Omite, Biool ) nebo pomocí bioagens (draví roztoči, parazitické vosičky aj. viz str. 203).
• Počátkem měsíce začínáme sklízet z vytápěných skleníků rané košťá1oviny, z fóliovníků a studených pařenišť hlávkový salát, z venkovních záhonů přirychlených netkanou textilií ředkvičku, zimní salát a ozimý špenát.
• Podle vývoje rostlin postupně jednotíme výsevy kořenové zeleniny a cibule; špatně vzešlé podséváme.
• Počátkem měsíce vysazujeme na záhony letní odrůdy salátu a košťá1ovin, koncem měsíce pozdní košťá1oviny.
• Zeleninové záhony podle potřeby okopáváme, zavlažujeme a přihnojujeme.
• Do nevytápěných skleníků a fóliovníků sázíme salátové okurky, papriky, lilky a melouny, případně ještě rajčata.
• Na venkovní záhony v teplé chráněné poloze sejeme v první polovině měsíce okurky, cukety, fazoly a cukrovou kukuřici, v méně příznivých podmínkách o 14 dní později. Zespodu zahříváme výsevy okurek zapařenou posečenou trávou, svrchu je chráníme bílou netkanou textilií, kterou odstraníme až při jednocení rostlin.
• Přikopčíme brambory, jakmile dorostou výšky 10 cm.
• Košťálovou zeleninu na záhonech přihnojíme tekutým dusíkatým hnojivem. Zakvašený drůbeží trus používáme až na starší rostliny, mladé bývají poškozovány larvami květilek.
• Tyto mouchy, které kladou vajíčka ke kořenům sazenic, láká pach zkvašeného trusu.
• Odstraníme netkanou textilii ze záhonů s cibulí, chráněnou proti houbomilce česnekové.
• Pokud již nehrozí mrazíky, vysázíme na záhony rajčata, okurky, celer, novozélandský špenát, majoránku a bazalku. Při nejistém počasí a ve vyšších polohách raději 1-2 týdny posečkáme.
• Na záhony můžeme ještě vysévat karotku a červenou řepu, jejich kořeny sklizené v pozdním podzimu budou velmi křehké.
• Sejeme salátovou čekanku pro zimní rychlení puků (viz str. 36).
• Jakmile se oteplí, sundáme při podmračené obloze nebo až k večeru ze záhonů s jarními košťálovinami ochrannou fólii či netkanou textilii, které chránily rostliny proti dřívějšímu chladu a škůdcům (květi1kám, plodomorce).
• Koncem měsíce začínáme sklízet z venkovních záhonů jarní hlávkový salát. Po něm můžeme vysadit pozdní zelí a růžičkovou kapustu.
• V teplých a chráněných polohách sázíme na venkovní záhony papriky, lilky a melouny. V počátečním období je chráníme proti případnému rannímu chladu fóliovými kryty nebo netkanou textilií.
• V porostu brambor sbíráme brouky mandelinky bramborové i s larvami a ničíme její žlutá vajíčka.
• Chceme-li sklízet z vlastní zahrady houby, založíme na stinném místě substrát ze slámy pro pěstování límcovky. Způsob pěstování je uveden v návodu u sadby.
• Můžeme ještě vysít salát a květák pro předpěstování sazenic pro nejpozdnější sklizeň.
 

ČERVEN

• Pokračujeme ve sklizni salátu z venkovních záhonů.
• Můžeme ještě vysévat letní hlávkové saláty odolné vůči vybíhání do květu ('Jupiter', 'Mars', 'Saturn' aj.) a listové saláty ('Dúbáček', 'Redin' aj.).
• U reveně a libečku vyřežeme květní výhony, aby se rostliny tvorbou semen nevysilovaly.
• Počátkem měsíce můžeme ještě vysít na záhony karotku, červenou řepu a keříčkové fazoly. Brambory přikopčíme, tím podpoříme tvorbu hlíz. Pokračujeme v ničení mandelinky bramborové.
• Ve skleníku začínáme sklízet rajčata, ve fóliovníku o něco později.
• Teplomilným rostlinám pěstovaným na venkovních záhonech zlepšujeme v případě potřeby teplotní podmínky pro jejich dobrý vývoj fóliovými kryty a ohradami.
• Při teplém a deštivém počasí chráníme cibuli a brambory, později též rajčata a okurky proti plísňovým chorobám přípravky Kuprikol, Dithane, Novozir aj.
• Léčivé, kořeninové a aromatické rostliny postupně sklízíme a sušíme. Usušené uchováváme v suchu a temnu.
• Tyčková rajčata vedeme na jeden výhon, jen ve zvlášť příznivých podmínkách na dva výhony. Postupně je vyvazujeme ke kolíkům a vylamujeme jim zálistky.
• Okurky na záhonech vyvazujeme do svislé polohy ke kolíkům, k síti nebo pletivu jako prevenci proti plísni okurkové. Rostliny pak po dešti rychleji osychají a nejsou tak snadno napadeny.
• Za sucha zavlažujeme rajčata a okurky zásadně ke kořenům konví bez růžice.
• Z venkovních záhonů sklízíme rané košťáloviny. Květáku včas zalomíme listy, aby zůstaly růžice bílé a pevné.
• Sázíme pozdní hlávkovou kapustu, květák, brokolici, kedlubny a zimní pár, vyséváme černou ředkev, vodnici a keříčkové fazoly.
• Koncem měsíce ukončíme sklizeň chřestu a reveně (u mladých rostlin dříve). U běleného chřestu rozhrneme hrůbky, záhon pohnojíme Cereritem a za sucha vydatně zavlažujeme, aby vyrostly silné rostliny, které dají v příštím roce při sklizni kvalitní výhonky.
• Začínáme sklízet hrášek a nejranější odrůdy brambor.
• Hnojivou zálivkou podporujeme růst a vývoj plodových zelenin a pozdních košťálovin.
• Druhy plodové zeleniny chráníme ve skleníku a fóliovníku proti mšicím a jinému savému hmyzu.
 

ČERVENEC

• Cibuli ze sazečky a podzimní česnek již nezavlažujeme. Jejich dozrání v sušší půdě podpoří lepší skladovatelnost.
• Počátkem měsíce ještě můžeme vysévat keříčkové fazoly na sklizeň lusků.
• Průběžně vylamujeme zálistky u tyčkových rajčat, u keříčkových je ponecháme.
• Z nevytápěných skleníků a fóliovníků sklízíme plodovou zeleninu. Při slunném a teplém počasí chráněné prostory vydatně větráme a stíníme.
• Okurky, rajčata a papriky ve skleníku chráníme proti mšicím, třásněnkám a molicím přípravky Pirimor, Actellic a Applaud.
• Celer ošetříme za vlhkého počasí Kuprikolem proti houbové skvrnitosti listů. Po 14 dnech postřik opakujeme.
• Sklízíme cibuli ze sazečky, jakmile nať u dvou třetin rostlin sama polehne, a podzimní česnek, když se stvoly s palicemi narovnají. Nepaličák sklízíme zpravidla o něco dříve. Dále sklízíme hrášek, rané košťáloviny a rané brambory.
• Záhony s podzimními košťálovinami chráníme netkanou textilií před dřepčíky a plodomorkou zelnou, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, takže se netvoří užitkové části pro sklizeň.
• Záhony uvolněné po sklizni rané zeleniny využíváme pro pěstování podzimních druhů a odrůd, jako jsou salát, endivie, pekingské zelí, ředkve, ředkvičky, hlávková čekanka, fenykl sladký, špenát aj., nebo rostlin na zelené hnojení (pelušky, luskoobilní směsky, hořčice, svazenky aj.).
• Z venkovních záhonů začínáme ve druhé polovině měsíce sklízet plodovou zeleninu (rajčata, okurky, zeleninové tykve, fazolové lusky), letní salát, karotku aj.
• Za sucha zeleninu vydatně zavlažujeme. Druhy náchylné k houbovým chorobám (rajčata, okurky, celer) zaléváme zásadně konví bez růžice ke kořenům rostlin.
• Při vlhkém počasí ošetřujeme rajčata, okurky a cukrové melouny proti plísňovým chorobám Kuprikolem, případně jiným přípravkem s krátkou ochrannou lhůtou. U okurek je použití některých přípravků omezeno co do počtu opakování.
• Za sucha proléváme kompost vodou, nebo ještě lépe močůvkou, zkvašeným drůbežím trusem či roztokem vícesložkových hnojiv.
• Zeleninu náročnou na živiny (pozdní košťáloviny, celer, pár aj.) přihnojíme roztokem plného průmyslového hnojiva s přídavkem ledku nebo zkvašeným drůbežím trusem. Přihnojíme rovněž chřest a reveň, aby vytvořily silné rostliny se zásobou živin v kořenech pro příští rok.
• Vysejeme špenát pro podzimní sklizeň.
 

SRPEN

• Pro pozdní sklizeň salátu a kedluben můžeme ještě počátkem měsíce vysazovat předpěstované sazenice raných odrůd.
• Ve vyšších polohách seřízneme počátkem měsíce vrcholky rajčat nad čtvrtým vijanem plodů, aby do konce vegetačního období dozrály. V nižších, teplejších polohách to učiníme až koncem měsíce nad šestým vijanem.
• Postupně sklízíme plodovou, letní listovou a košťálovou zeleninu.
• Pokračujeme v ochraně proti plžům.
• Mrkev chráníme během srpna a září netkanou textilií proti druhé generaci pochmurnatky mrkvové, jejíž larvy poškozují kořeny.
• Sklízíme polorané brambory, cibuli pěstovanou ze semene, na jaře vysazený česnek a ranou karotku.
• Za vlhkého a teplého počasí pokračujeme v ochraně rajčat, okurek a cukrových melounů proti plísňovým chorobám.
• Pór přikryjeme netkanou textilií proti vrtalce pórové; její larvy poškozují stvoly, které pak zahnívají.
• Pro ranou jarní sklizeň můžeme vysít na záhon do řádků ozimé odrůdy cibule 'Augusta' a 'Hiberna'. ]ednotí se až na jaře, sklízejí se od května jako zelenačka, od června pro cibule.
• Pozdní košťálovou zeleninu za sucha vydatně zavlažujeme a podle potřeby přihnojujeme. Na jejich listech ničíme vajíčka a housenky bělásků i můr.
• Koncem srpna vyséváme do pařeniště zimní salát ('Altenburský', 'Humi') a ozimou kapustu 'Arkta' pro předpěstování sazenic.
• Postupně přihrnujeme pór zemí, aby měl dlouhé vybělené a jemné stvoly.
• Sbíráme a sušíme semena kopru pro setí v příštím roce i pro použití v kuchyni.
• Do uvolněného pařeniště nebo na venkovní záhon můžeme ještě vysít pod netkanou textilii rané odrůdy ředkvičky.
• U růžičkové kapusty lze seříznutím vegetačního vrcholu podpořit tvorbu růžiček, zejména v horních částech stonku.
• Seřízneme a usušíme natě vytrvalých kořeninových a léčivých rostlin (tymián, yzop, šalvěj, rozmarýn, levandule aj.), aby ještě do zimy obrašily.
• Semena ze suchých fazolových lusků vyloupeme a dáme na 1-2 dny do mrazničky, aby se v nich zničily případné larvy zrnokaza fazolového v jejich nejranějším stadiu. Pak necháme semena na papíře při pokojové teplotě oschnout a uložíme je ve sklenici se šroub ovacím uzávěrem v suchu a chladnu až do kuchyňské spotřeby nebo do výsevu. Nízká teplota nenarušuje klíčivost.
 

ZÁŘÍ

• Pokračujeme ve sklizni plodové, letní listové i košťálové zeleniny a karotky.
• Plody tykví podkládáme dlaždicemi nebo prkénky, aby nehnily.
• Pór na záhonech chráníme netkanou textilií proti poškození stonků vrtalkou pórovou. Obdobně chráníme mrkev proti znehodnocení kořenů pochmurnatkou mrkvovou.
• Ničíme vajíčka a housenky na košťálové zelenině, při menším napadení mechanicky, při větším postřikem. Bakteriální přípravek Biobit je hygienicky a ekologicky nezávadný. Z chemických přípravků lze použít Decis, Fast M aj.
• Sklizené záhony oséváme rostlinami na zelené hnojení k obohacení půdy o humus a živiny. Na záhony, na nichž chceme v příštím roce pěstovat košťálovou zeleninu, však nesejeme hořčici ani řepku. Je to prevence šíření nádorovitosti kořenů.
• Při vlhkém počasí ošetříme ještě rajčata Kuprikolem proti plísni bramborové.
• Sejeme špenát a polníček pro jarní sklizeň.
• U zeleniny určené k uskladnění postupně omezujeme zálivku.
• Vytrvalou zeleninu, kořeninové a léčivé rostliny, které dlouholetým pobytem na jednom místě vyčerpaly půdu a ochabují již v růstu a výnosech, přesadíme na nové stanoviště s úrodnou, dobře připravenou půdou.
• Sklizňové i jiné organické odpady ze zahrady průběžně kompostujeme.
• Ve vyšších polohách vysazujeme podzimní odrůdy česneku, v teplejších oblastech o 2-4 týdny později, aby do začátku zimy pokud možno nevyrašil. Není vhodné vysazovat zahraniční konzumní česnek, který není přizpůsoben našim klimatickým podmínkám.
• Pro dosažení ranější jarní sklizně vysazujeme koncem září až začátkem října na venkovní záhony předpěstované sazenice zimního salátu a ozimé kapusty.
• Hrozí-li nebezpečí časných mrazíků, sklidíme včas plně vyvinutá rajčata a dáme je do tepla dozrát. Malé plody nepoužijeme.
 

ŘÍJEN

• Sklízíme pozdní kořenovou, košťálovou a listovou zeleninu a vhodně ji skladujeme nebo kuchyňsky zpracujeme, abychom ji mohli konzumovat co nejdéle.
• Pekingské zelí, endivii, hlávkový salát a hlávkovou kapustu, pokud ještě nedorostly do sklizňové velikosti, můžeme ponechat na záhonech, aby se plně vyvinuly. Na ochranu proti časným mrazům je přikryjeme netkanou textilií.
• Květák s malými růžicemi vyryjeme s kořenovými baly a přesadíme do hlubšího pařeniště, fóliovníku nebo skleníku, aby růžice dorostly. Přesazené rostliny zalijeme.
• Druhy zeleniny, které jsou poměrně otužilé vůči zimním mrazům (růžičková a kadeřavá kapusta, zimní pór, polníček, špenát, černý kořen a pastinák), ponecháme na záhoně a sklízíme je při vhodném počasí během zimy.
• Začínáme připravovat půdu pro pěstování zeleniny v příštím roce. Záhony určené podle osevního postupu pro pěstování brambor, košťá1ových a plodových druhů zeleniny pohnojíme organickými hnojivy. Záhony pro zeleninu pěstovanou ve druhé trati (kořenová a cibulová zelenina) povápníme mletým vápencem, na těžkých půdách prachovým páleným vápnem. Jsou-li půdy po velkých deštích značně zhutnělé, je účelné vylehčit je pískem, rašelinným substrátem nebo humóznějším kompostem. Uvolněné a pohnojené záhony postupně zryjeme.
• V klimaticky příznivých polohách začínáme až nyní sázet ozimý česnek. Předčasná výsadba se nedoporučuje, protože rostliny mohou ještě do zimy vyrašit a silné zimní mrazy by je poškodily. Proti houbovým chorobám, které bývají na jaře příčinou uhnívání kořenů a odumírání rostlin, moříme sadbu preventivně ve Fundazolu nebo Rovralu. Proti háÄ?átku zhoubnému se bráníme výběrem zdravých sadbových stroužků, jež nemají žlutě zbarvenou a ztluštělou drobivou slupku. Pokud nemáme jistotu ohledně dobrého zdravotního stavu sadby, moříme ji v Sulce. K sadbě nepoužíváme česnek neznámého původu, koupený ke kuchyňským účelům v běžných obchodech.
• V koutě zahrady vytvoříme počátkem měsíce hromadu z větví a listí jako zimní úkryt pro ježka, který nám v příštím roce pomůže s likvidací slimáků.
• Chceme-li v zimě rychlit pažitku pro získání vitaminózní natě, vyryjeme nyní její zdravé a silné dvouleté trsy ze záhonu a uložíme je těsně vedle sebe do vyvezeného pařeniště nebo pod přístřešek. Asi za měsíc je očištěné od suché natě nasázíme do hrnků o průměru 10 cm a ponecháme ještě v chladu na zahradě. Mírný mráz rostlinám neuškodí. K rychlení přenášíme hrnkované rostliny do tepla postupně od počátku ledna.
• Všechny organické zbytky ze zahrady, případně i z kuchyně, zkompostujeme. Prosypeme je páleným vápnem a promícháme s úrodnou zeminou v poměru 5: 1.
• Starý, dobře uleželý kompost, který jsme nepoužili pro podzimní hnojení, přehodíme přes prohazovačku a připravíme ho k použití na jaře.
• Rostliny zimního salátu, hustě vzešlé ze srpnového výsevu, vyjednotíme na 10 cm, definitivně na 20-25 cm až brzy zjara.
• Na dobře připravený záhon můžeme vysít kořenovou petržel, černý kořen i mrkev. Tyto podzimní výsevy dávají vyšší výnosy než jarní setí. Pozdní termín výsevu volíme proto, aby semena přes zimu jen nabobtnala a vzešla až časně zjara, kdy už rostliny nepoškodí silnější mrazy.
• V chřestovně odřežeme a spálíme natě rostlin (bývají napadeny rzí chřestovou) a vždy jednou za tři roky zaryjeme mezi řádky dobře rozleželý hnůj.
 

LISTOPAD

• Ukončíme sklizeň kořenové zeleniny, pokud možno za suchého počasí. Zablácenou zeleninu vypereme a před uložením dobře osušíme. Černý kořen, pastinák a v mírnějších oblastech i kořenovou petržel můžeme ponechat pro jarní spotřebu v potřebném množství na záhonech. Při silných holomrazech přikryjeme záhony slámou.
• Pro prodloužení spotřeby založíme do pařeniště i s kořenovými baly pekingské zelí, hlávkovou kapustu, endivii a kedlubny 'Giganť. Při mrazech pařeniště uteplíme, při oblevě větráme.
• V teplejších polohách končí období vhodné pro sázení ozimého česneku.
• Uzavřeme vodovodní hydranty, vypustíme vodu z potrubí, hadic na zalévání a nádrží. Hadice uložíme do suché a temné místnosti. Pokud chceme v nádržích ponechat vodu pro potřebu časně zjara, kdy ještě nebude v provozu vodovod, vložíme do nich plastové láhve zpola naplněné vodou nebo silnější kuláč dřeva. Tím předejdeme poškození stěn nádrže při silných mrazech ledem.
• Po sklizni pozdní zeleniny očistíme záhony od posledních rostlinných zbytků, které zkompostujeme. Podle potřeby venkovní záhony i půdu ve sklenících, fóliovnících a studených pařeništích pohnojíme organickými hnojivy, případně povápníme, a postupně do konce měsíce zryjeme. Zryjeme celou plochu určenou pro pěstování zeleniny včetně dočasných cestiček mezi záhony.
• Z poloteplého nebo teplého pařeniště vyzvedneme horní kvalitní pařeništní zeminu a odděleně spodní vyhřívací vrstvu z hnoje a listí, kterou zkompostujeme. Vyprázdněné pařeniště naplníme suchým listím, aby přes zimu nepromrzlo, a přikryjeme je pařeništními okny, která budou chránit listí před provlhnutím.
• Podle potřeby zlepšujeme fyzikální vlastnosti půdy. Do těžké půdy zapravíme písek nebo písčitou zeminu, rašelinu, kompost bohatý na organické látky apod. Lehké písčité půdě prospívá přídavek těžké zeminy a humózních organických hmot.
• Pro rychlení řapíků reveně vyryjeme silné trsy. Přeneseme je do temné místnosti s teplotou 18-20 °C, založíme do 1 0-15 cm vysoké vrstvy zeminy a zavlažíme. První řapíky můžeme sklízet asi za měsíc.
• V krytých prostorách sklízíme dorostlý květák a salát.
• Kontrolujeme zdravotní stav uložené zeleniny, kazící se vyřadíme.
• Trsy pažitky, v říjnu vyryté a uložené pod přístřeškem nebo volně v pařeništi, očistíme od suché natě a nasázíme do květináčů pro zimní rychlení. Zatím je ještě ponecháme v zahradě v chladu.
• Zeleninu, kterou necháme na záhonech k přezimování (zimní salát, ozimá kapusta, polníček, špenát aj.), chráníme před většími holomrazy netkanou textilií. Růžičkovou a kadeřavou kapustu zbavíme spodních zežloutlých listů a přistíníme ji chvojím.
• Ošetříme kompost. Dobře rozleželý přehodíme přes prohazovačku a připravíme pro jarní použití. Nedozrálý přehodíme na sousední místo, přitom ho proléváme močůvkou, fekáliemi, zákvasem z plevelných a jiných rostlin nebo roztokem průmyslových hnojiv. V kompostu může být ukrytý k zimnímu spánku ježek, proto dáváme pozor, abychom ho nářadím neporanili. Spí do poloviny dubna.
• Připravíme si směs zemin pro výsevy a hrnkování zeleninových a květinových sazenic v příštím roce. Zásobu uložíme na místě, kde nemrzne.
 

PROSINEC

• Z pařeniště určeného pro teplé nebo poloteplé rychlení ukončíme vyvážení svrchní země a spodní vyhřívací organické hmoty (viz str. 392).
• Do začátku silnějších mrazů ukončíme organické hnojení, vápnění a rytí záhonů.
• Pro pařeniště připravujeme vrchní pěstební zeminu. Získáme ji zkompostováním kravského hnoje, rašeliny a úrodné zahradní země. Můžeme ji zlepšit přídavkem rohové nebo kostní moučky, síranu amonného, superfosfátu a draselné soli. Během zrání, které trvá rok, tuto směs přehazujeme a vlhčíme močůvkou, zákvasem z rostlin, nebo alespoň vodou.
• Z venkovních záhonů průběžně sklízíme podle aktuální potřeby v kuchyni otužilé zeleniny - růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pár, černý kořen, pastinák, polníček a špenát. Při větších mrazech je chráníme netkanou textilií nebo chvojím.
• Opravujeme skleníky, fóliovníky a pařeniště. Pařeništní okna uklidíme pod přístřešek.
• Pro příští pěstitelskou sezonu připravujeme tepelněizolační slaměné rohože, stínovky z rákosu, latěk nebo řídké jutové tkaniny.
• Zahradní nářadí očistíme, nakonzervujeme a uložíme v suchém prostředí.
• Hrnkovanou pažitku postupně přenášíme z venkovního prostředí do teplé místnosti k rychlení natě.
• Pro získání vitaminázních natí vyséváme opakovaně do misek na vlhkou buničitou vatu řeřichu zahradní. Do květináčů vysazujeme kořeny petržele i celeru a pacibulky cibule zimní - sečky.
• Začínáme rychlit čekankové puky na salát, vhodný zejména pro diabetiky.
• Léčivé a aromatické rostliny citlivé na velké mrazy (levandule, máta, rozmarýn, ša1věj, tymián aj.) chráníme přikrývkou suchého listí na kořeny a chvojím.
• Bilancujeme výsledky uplynulého roku v okrasné i užitkové zahradě a vyvodíme závěry pro příští období.
 

 

© 2008 - 2018 Zahradnictví Jelínek