Rada na období Péče a sklizeň
Ukončíme sklizeň kořenové zeleniny, pokud možno za suchého počasí. Zablácenou zeleninu vypereme a před uložením dobře osušíme. V teplejších polohách končí období vhodné pro sázení ozimého česneku. Po sklizni pozdní zeleniny očistíme záhony od posledních rostlinných zbytků, které zkompostujeme. Podle potřeby venkovní záhony i půdu ve sklenících, fóliovnících a studených pařeništích pohnojíme organickými hnojivy, případně povápníme, a postupně do konce měsíce zryjeme. Zryjeme celou plochu určenou pro pěstování zeleniny včetně dočasných cestiček mezi záhony. Podle potřeby zlepšujeme fyzikální vlastnosti půdy. Do těžké půdy zapravíme písek nebo písčitou zeminu, rašelinu, kompost bohatý na organické látky apod. Lehké písčité půdě prospívá přídavek těžké zeminy a humózních organických hmot.  

Ovocná zahrada

LEDEN

  • Pravidelně kontrolujeme ovoce uložené ve sklepě. Kazící se plody ihned odstraňujeme. Větráním za oblevy a uzavíráním oken při silnějších mrazech udržujeme ve sklepě přiměřenou teplotu (průměrně 2-4 °C) a vlhkost vzduchu (85-90 %).
  • Pro potřebu roubování řežeme v průběhu ledna za bezmrazého počasí jednoleté výhony slivoní a meruněk, ke konci měsíce i jádrovin.
  • Při větších mrazech a sněhové pokrývce na stromech krmíme užitečné ptactvo, hlavně sýkory, olejnatými semeny.
  • Ovocné dřeviny včetně révy vinné v otevřených zahradách nebo vinohradech chráníme proti okusu zvěří různými chrániči a odpuzujícími přípravky.
  • Jablka odrůd náchylnějších k vadnutí ('Golden Delicious', 'Coxova reneta', 'Boskoopské' aj.) přikryjeme na lískách PE fólií nebo je uložíme do mikrotenových sáčků s několika malými otvory. V suchém sklepě zvyšujeme vlhkost vzduchu kropením podlahy (ne ovoce!).
  • Za příznivějšího počasí likvidujeme suché, přestárlé, nemocné a nadbytečné stromy.
  • Začínáme připravovat jámy a kůly pro jarní výsadbu stromků.
  • Při prudkých mrazech nebo ledových větrech chráníme poměrně choulostivé beztrnné ostružiníky starými deka,ni nebo chvojím zavěšeným na drátěnky.
  • Pomocí nůžek nasazených na dlouhé tyči (tzv. houseníku) odstraňujeme z korun stromů mumifikované plody a zámotky housenek a spálíme je. Je to preventivní ochrana proti pozdějšímu šíření moniliové hniloby a ožírání listů housenkami.
  • Při pěstování révy vinné ve vytápěném skleníku začínáme s topením. Teplotu udržujeme nejméně na 20 °C. Sklizeň hroznů vhodných odrůd ('Franketal', 'Vitra', 'Forsterův semenáč', 'Pola') bývá pak v období kolem 20. června.
  • Chceme-li přeroubovat keře révy vinné vhodnějšími, např. tzv. interspecifickými odrůdami ('Krystal', 'Prim', 'Vostorg' aj.), které jsou odolné vůči plísni révové, opatříme si nyní jednoleté výhony na rouby a dobře je uskladníme v chladném sklepě.
  • Napadne-li vyšší vrstva sněhu, odhazujeme ho z cest pod stromy a na záhony. Podle možnosti to opakujeme, abychom zajistili dobrou zásobu vláhy v půdě pro jaro.
  • Odstraňujeme vysoké, větrem nafoukané sněhové návěje kolem plotu zahrady, aby po nich zvěř nepronikla dovnitř a nepoškodila stromky ohryzem.
  • Pěstujeme-li révu vinnou ve skleníku, provedeme její řez a ošetření sirnými přípravky proti roztočům, které působí kadeřavost a plstnatost listů.
  • Pokud není půda příliš zmrzlá, rigolujeme ji pro řadovou výsadbu révy vinné.
  • V zahradách, kde jsou květní pupeny rybízu ohroženy vyklováním ptáky, chráníme keře sítěmi nebo netkanou textilií, případně postřikem vápenného mléka. Řežeme a uchováváme v chladnu jednoleté výhony rybízu pro vypěstování sazenic z řízků.
  • Ptačí budky vyčistíme od starých hnízd (pokud jsme to neudělali již koncem minulého roku). Odstraníme i loňská hnízda v korunách stromů a v keřích, protože ptáci v nich podruhé již nehnízdí, zakládají vždy nová hnízda.
  • Ocelovou škrabkou a kartáčem očistíme na podloženou fólii starou borku z kmenů a silných větví a za bezmrazého počasí je natřeme vápenným mlékem. Tato ochrana proti tvorbě mrazových trhlin a desek i proti příliš časnému kvetení je důležitá zejména u peckovin s hladkými kmeny. Chrání je též proti klej otoku z trhlin na kmeni.
     

ÚNOR

  • Podle venkovní teploty větráme nebo utep1ujeme sklep, kontrolujme v něm zdravotní stav uloženého ovoce a kazící se plody odstraňujeme.
  • Při větších mrazech, námraze nebo sněhu na stromech přikrmujeme užitečné ptactvo.
  • Při chladném počasí lze ještě řezat výhony na rouby jádrovin.
  • Meruzalkové podnože s kořeny zabalenými do balíků (uvnitř z rašelinného substrátu a vně z mechu) umístíme ve skleníku nebo v jiné místnosti s teplotou alespoň 8-12 °C. Jakmile naraší, roubujeme na ně, většinou metodou p1átování, ve výšce zpravidla 100 cm angrešt, případně i červený či bílý rybíz. Výhony pro rouby si musíme včas nařezat a dobře uložit, aby nenarašily.
  • V případě potřeby vykopeme jámy pro jarní výsadbu ovocných dřevin.
  • Pro lepší opy1ení lísek a větší úrodu oříšků si uřízneme větévky s jehnědami a uložíme je ve vlhkém, chladném sklepě. Když se začnou na keřích objevovat červené blizny samičích květů, které mají tvar větších pupenů, přeneseme větévky s jehnědami do tepla a dáme je do nádoby s vlažnou vodou. Jakmile se začne uvolňovat pyl, poprášíme jím lískové keře.
  • Za bezmrazého počasí začínáme v teplejších oblastech s řezem rybízu a angreštu. Ukončíme ho pokud možno do poloviny března. Odstraňujeme nejstarší větve a nahrazujeme je mladými silnými výhony. U angreštu odstřiháváme bě1avé konce výhonů napadené americkým padlím.
  • Shrabeme poslední zbytky listí ze stromů a po povápnění je zkompostujeme. Tato prevence proti strupovitosti je velmi důležitá po předchozím mokrém roce, zejména tam, kde se choroba vyskytla ve větší míře.
  • Pokud již nehrozí silné mrazy, zem přihrnutou na podzim ke keřům révy vinné okopčíme.
  • Koncem měsíce začínáme provádět u ovocných dřevin vysazených na podzim základní řez stromkových korunek, resp. výhonů keřových sazenic.
  • Začínáme též prosvětlovat a zmlazovat starší stromy jádrovin s malými přírůstky.Větší řezné rány pečlivě zatřeme šedě tónovanou latexovou barvou s přídavkem Fundazolu nebo speciálním přípravkem na rány. Bujně rostoucí mladé stromy řežeme až za měsíc. Vyvarujeme se řezu peckovin, u nichž je k tomu vhodná až doba kvetení.
  • Třešně, višně a meruňky, které ještě nejsou ve stadiu mízy, můžeme za příznivých podmínek začít koncem měsíce roubovat - slabé výhony plátováním nebo sedélkováním, tlustší na kozí nožku. Slivoně, hrušně a jabloně roubujeme asi o 14 dní později.
  • Pokud nemrzne, lze od konce února až do poloviny března řezat révu vinnou. Při pozdějším řezu keře příliš "slzí". Nejprve řežeme otužilejší odrůdy a keře u zdí, zejména mladé, později keře pěstované na volné ploše, starší keře a odrůdy choulostivější na mráz. Plodné odrůdy s velkými hrozny řežeme na 4-6 oček na 1 m2 půdorysné plochy připadající na keř, méně plodné odrůdy s malými hrozny na 10-12 oček.
  • Málo plodící přestárlé keře révy vinné je vhodné zmladit odříznutím starého kmene u země a vypěstováním nového kmene z rezervního výhonu.
  • Keře nevhodných odrůd révy vinné, zejména pokud hodně trpí plísní nebo padlím, můžeme na kořenovém krčku nebo i výše na kmenu přeroubovat odolnějšími odrůdami.
     

BŘEZEN

  • V teplejších polohách pokračujeme do poloviny měsíce v řezu angreštu a rybízu, ve vyšších polohách až do poloviny dubna.
  • U jádrovin řežeme přednostně starší stromy s krátkými přírůstky. Silnějším řezem je podpoříme v růstu. Odstraňujeme suché a poškozené větve.
  • Pokud jsme ještě nevyvěsili nové ptačí budky, je k tomu nyní poslední příležitost, protože se blíží doba hnízdění. Budky chráníme proti přístupu koček ostnatým drátem, ochrannou plechovou manžetou, vhodné je i upevnění na svislou kovovou tyč.
  • U maliníku co nejdříve odstřihneme u země loňské odplozené výhony, pokud jsme tak neučini1i ihned po sklizni nebo na podzim. Silné jednoleté výhony, které budou plodit letos, zkrátíme asi čtvrtinu. Zakrslé výhonky důsledně odstraníme a spálíme, neboť jsou zpravidla napadené mykoplazmózou. Odstraníme rovněž výhony, které mají 2 třetiny způsobené bejlomorkou nebo žlabatkou ma1iníkovou.
  • V polovině měsíce ukončíme řez révy vinné.
  • Na výhonech černého rybízu opakovaně odstraňujeme zvětšené kulaté pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silném napadení odstraníme celé větve nebo keře a spálíme je.
  • Začínáme vysazovat ovocné dřeviny, zejména broskvoně. Do půdy s vyšším obsahem vápníku mají být štěpované na broskvoni Davidově, aby netrpěly žloutenkou listů.
  • Koncem měsíce u ostružiníku odstraníme u země dvouleté odplozené výhony. Jednoleté výhony řežeme u vzpřímeně rostoucího ostružiníku 'Wilsonova' obdobně jako u maliníku. U poléhavých beztrnných odrůd je zkrátíme asi na 2 m, postranní obrost na 1-3 pupeny, a vyvážeme je k opěrné konstrukci.
  • Třešně a višně ošetříme těsně před rašením přípravkem Kuprikol proti rakovinnému odumírání větví, broskvoně na počátku rašení proti kadeřavosti listů. Trvá-li chladné a vlhké počasí, ošetříme broskvoně po 10-14 dnech přípravky Novozir nebo Syllit.
  • Metodou kopulace, sedélkováním nebo na kozí nožku roubujeme peckoviny, pokud ještě nemají mízu, jádroviny o 14 dní později.
  • Řízkujeme rybíz pro vypěstování vlastních sazenic.
  • Po ukončení řezu révy vinné odhrneme od keřů zem, pohnojíme ji dusíkatým hnojivem a mělce okopeme.
  • Máme-li vitální keř révy vinné trpící plísní révovou nebo s méně kvalitním ovocem, můžeme ho přeroubovat vhodnější odrůdou. Podmínkou jsou dobře uchované rouby.
  • Révu pěstovanou ve skleníku ošetříme proti padlí Sulikolem a proti plísni šedé Rovralem.
  • Od konce března do poloviny dubna řežeme bujně rostoucí jádroviny. Tímto časově opožděným řezem zmírníme jejich růst a podpoříme plodnost. Při řezu jabloní odstřiháváme konce výhonků napadené padlím (je na nich bělavý povlak) a spálíme je.
  • Peckoviny je vhodné řezat až během kvetení, abychom předešli klej otoku.
  • U palmet a štíhlých vřeten jádrovin kombinujeme řez s ohýbáním a vyvazováním vzpřímeně rostoucích výhonů do vodorovné až skloněné polohy. Podpoříme tím plodnost.
  • Po ukončení řezu půdu pod stromy pohnojíme Cereritem, podle potřeby i kompostem, mělce ji zkypříme a urovnáme. Slabě rostoucí dřeviny přihnojíme navíc malou dávkou dusíkatého hnojiva.
  • Záhony jahodníku očistíme od suchých listů, pohnojíme Cereritem a okopeme.
  • K broskvoním, které v minulém roce trpěly žloutenkou listů, zapravíme do půdy práškovitou zelenou skalici (0,5kg i více podle velikosti stromu) nebo přípravek Chloropren (nejméně 60g na strom).
     

DUBEN

  • Pokračujeme ve výsadbě a řezu ovocných dřevin. Broskvoně sázíme co nejdřív po vyrytí ve školce.
  • Trvá-li chladné a vlhké počasí, ošetříme broskvoně jednou až dvakrát po 10-14 dnech Novozirem nebo Syllitem proti kadeřavosti. Poslední termín je před kvetením. Podle vývoje počasí můžeme také teprve nyní na počátku rašení provést předjarní postřik.
  • Pro lepší oplodnění květů, a tudíž vyšší úrodu stříkáme stromy 0,2% roztokem boraxu. Na počátku kvetení a po odkvětu postřik opakujeme.
  • Jakmile je půda prohřátá alespoň na 10°C, začneme s výsadbou révy vinné.
  • Na počátku kvetení a při dokvétání ošetříme meruňky; třešně a višně Rovralem proti moniliovému Úžehu květů. Důsledkem této houbové choroby je zničení květů, usychání mladých větévek, případně i celých stromů, a v červenci hniloba a neúroda plodů.
  • Ukončíme řez jádrovin, v řezu peckovin můžeme ještě pokračovat až do odkvětu.
  • V místech, kde se často vyskytuje květopas jabloňový, ošetříme jabloně od fenofáze "myšího ouška", jakmile jeden den teplota přesáhne 17°C, přípravky Oleoekamet, Oleoekol nebo Torant. Nově se doporučuje bakteriální přípravek Novodor FC.
  • Pokud jsme nestihli pro rychlý vývoj vegetace provést předjarní postřik, můžeme použít proti mšicím a merám v době, kdy mají listy plochu 1-2 cm2, přípravky Zolone nebo Sumithion.
  • Je-li slunno a teplo, ošetříme přípravkem Omite ovocné dřeviny proti sviluškám, černý rybíz proti vlnovníku rybízovému (zvětšené napadené pupeny otrháme) a révu vinnou proti roztočům působícím kadeřavost a plstnatost listů.
  • Jahodník s deformovanými srdéčkovitými listy ošetříme proti roztočíku jahodníkovému přípravky Basudin nebo Sumithion. Silně zamořený porost ošetříme ještě 2-3 x v intervalech 3-5 dní, nejpozději před tvorbou poupat.
  • Postřik angreštu a rybízu před květem Fundazolem chrání proti americkému padlí a rzi vejmutovkové, postřik Novozirem a Dithanem proti antraknóze, projevující se předčasným srpnovým opadáváním listů, působeným houbou pakustřebkou rybízovou.
  • U broskvoní provádíme detailní řez od stadia květních poupat do stadia plůdků velikosti lískového oříšku.
  • Jabloně a hrušně ošetřujeme před kvetením proti strupovitosti přípravky Dithane, Novozir, Syllit apod., jabloně proti padlí Sulikolem, Bayletonem aj. Topas a Rubigan účinkují proti oběma chorobám jabloní. Zpravidla ještě 14 dní po odkvětu v ochraně proti strupovitosti pokračujeme, za vlhkého počasí až do poloviny června.
  • Půda pod kvetoucími stromy má být nezatravněná, bez plevelů, nezkypřená a nenastýlaná, aby jarní mrazy nepoškodily kvetoucí stromy. Teplo vyzařující bez zábrany z půdy chrání květy před namrznutím. Ochranou kvetoucích stromů je též postřik jemnou mlhovinou vody po celou dobu poklesu teploty pod O °C. U meruněk se doporučuje postřik přípravkem Champion (0,2%) v době od nalévání květních pupenů do začátku kvetení.
  • Stromy s bohatou násadou květních pupenů přihnojíme před rozkvětem ledkem (10-20 glm2). Přihnojení můžeme opakovat počátkem června. _ Týden před rozkvětem vyvěsíme do korun slívoní a jabloní bílé lepové lapače proti pilatkám, které působí červivost malých plůdků.
  • Koncem měsíce ukončíme výsadbu ovocných dřevin a řez peckovin.
  • Pokud jsou na kmenech nebo na silných větvích peckovin klejotokové rány, vyřízneme je nožem až do zdravého dřeva, vytřeme octem zředěným vodou v poměru 1: 1 a po oschnutí zatřeme štěpařským voskem, latexovou barvou nebo stromovým balzámem.
  • Ovocné stromy, které rodí nekvalitní ovoce nebo trpí houbovými chorobami (např. strupovitostí či padlím), je vhodné přeroubovat za plné mízy na počátku kvetení kvalitními a odolnými odrůdami. Podmínkou je, aby měly kmen a hlavní větve pod místem roubování zdravé.
  • Cizosprašným odrůdám, jež nemají v blízkosti vhodného opylovače, a proto špatně plodí, je vhodné naroubovat alespoň na jednu větev vhodnou opylující odrůdu.
  • Nově vysazené ovocné dřeviny za sucha vydatně zavlažujeme. Zem kolem stromků mělce kypříme, odplevelujeme a mulčujeme. K zadržení vláhy udržujeme kolem kmenů, zejména na svazích, půdu ve tvaru mísy.
  • Rybíz, na jehož listech jsou klenuté puchýře způsobené sáním mšice rybízové, ošetříme Pirimorem, zejména ze spodní strany listů.
  • Hrušně ošetříme preventivně proti rzi.
     

KVĚTEN

  • Půdu pod stromy podle potřeby kypříme, plejeme a zavlažujeme.
  • Pokud nově vysazené stromky neraší, vyzvedneme je ze země, kořeny po seříznutí až do zdravého dřeva ponoříme na den do vody a pak stromky znovu pečlivě zasadíme a zalijeme. Zálivku pravidelně opakujeme.
  • Počátkem měsíce ukončíme výsadbu révy vinné.
  • Při velké násadě plůdků přihnojíme ledkem zejména starší, málo přirůstající stromy.
  • Pro určení správného termínu postřiku proti obaleči jablečnému i švestkovému vyvěsíme do korun jabloní a slivoní feromonové lapače ke sledování náletu motýlků. V teplejších polohách tak učiníme počátkem měsíce; ve vyšších, chladnějších oblastech o 1-2 týdny později.
  • V místech, kde se pravidelně vyskytuje červivost mladých plůdků jabloní a slivoní, způsobená larvami pilatek, ošetříme stromy na počátku opadu korunních plátků přípravkem Zolone.
  • Kontrolujeme hrušně, jabloně i další dřeviny z podčeledi jabloňovitých (kdouloně, kdoulovce, hlohy, hlohyně, skalnfky, aronie, jeřáby, mišpule a muchovníky), zda nemají zčernalé květy a listy, později též malé plůdky nebo hákovitě ohnuté letorosty, případně slizovité kapky na výhonech a na plodech. To jsou hlavní příznaky karanténní choroby bakteriální spály růžovitých rostlin. Napadené části je nutné odřezat až 50 cm do zdravého dřeva a spálit, dřeviny postříkat 0,1-0,4% Kuprikolem. Preventivní postřik vyžadují i zdravé stromy v blízkosti napadených, a to na počátku rašení (do fáze zeleného poupěte) a stromy po krupobití. Nářadí používané k řezu se má během práce dezinfikovat denaturovaným lihem. Ke spolehlivému určení této choroby je nutné zaslat vzorek napadené části nejbližšímu pracovišti Státní rostlinolékařské správy. Výskyt choroby se musí hlásit na místním obecním úřadě.
  • Pokud se v minulém roce vyskytovaly pod hrušněmi ve větším množství deformované malé plůdky, uvnitř černé a s larvami plodomorky hruškové, ošetříme stromy v době dokvétání přípravkem Zolone.
  • V polovině měsíce končí nejvhodnější období pro pře roubování stromů.
  • Jádroviny ohrožené strupovitostí a padlím ošetřujeme chemicky podle doporučení na str. 140. Letorosty a listové růžice jabloní napadené padlím (jsou jako "pomoučněné") průběžně odstraňujeme.
  • V místech, kde ořešáky trpí skvrnitostí listů a plodů, je při vlhkém a teplém počasí preventivně ošetříme před kvetením a po odkvětu 0,4-0,5% Kuprikolem.
  • Ke zlepšení výživy stromů, které bohatě kvetly, je vhodné přidávat do ochranného postřiku proti chorobám či škůdcům některé z kapalných hnojiv (např. Vegaflor).
  • Začínáme sklízet modrofialové plody zimolezu kamčatského, který je nejranější ovocnou plodinou a začíná se u nás pokusně pěstovat.
  • Angrešt a černý rybíz, zejména pokud jsou ve stínu, při vlhkém počasí a teplotě nad 20ºC ošetříme proti americkému padlí přípravky Fundazol, Biool, Bayleton aj. Postřik ještě 1-2krát po 5-10 dnech opakujeme.
  • U ovocných stěn a štíhlých vřeten jabloní a hrušní ohýbáme výhony a slabší větve do vodorovné polohy ke zmírnění růstu a podpoře plodnosti.
  • V době kvetení stromů a při současném nebezpečí mrazíků půdu pod stromy nekypříme ani nenastýláme organickými hmotami, abychom nebránili vyzařování tepla z půdy, chránícího květy před poškozením.
  • V místech, kde se u meruněk často vyskytuje gnomonióza neboli hnědnutí a předčasné opadávání listů, ošetříme stromy 2-3 týdny po odkvětu; nejvhodnější jsou přípravky Syllit nebo Baycor.
  • Nově vysazeným stromkům upravíme úvazky ke kůlům, aby nebyly ani příliš volné, ani příliš těsné (kmínek by zaškrcovaly).
  • Porost maliníku, jakmile nové výhonky vyrůstající ze země dorostou výšky 20 cm, postříkáme preventivně Euparenem proti skvrnitosti a odumírání výhonů.
  • Červený rybíz, který byl v létě minulého roku postižen předčasným opadem listí v důsledku napadení houbou pakustřebkou, ošetříme Novozirem.
  • Na kmeny stromů, zvláště jabloní, připevníme lapače z vlnité lepenky k zachycení různých škůdců.
  • Jakmile na mladých stromcích narostou nové letorosty do délky asi 20 cm, zaštípneme konce letorostů konkurenčních i u těch, které rostou do korunky. Tím podpoříme lepší tvarování korunky a tvorbu postranního obrostu.
  • Bujně rostoucí letorosty ("vlky"), vyrostlé na silných hlavních větvích zmlazených stromů, je nejvýhodnější v tomto období vytrhnout rukou. Je to rychlejší a lepší než pozdější vystřihávání nůžkami, neboť i z krátkých ponechaných čípků vyrůstají nové "vlky".
  • Pokud ořešák potřebuje řez v korunce, je k tomu od konce května až do počátku června, když jsou nové letorosty dlouhé 3-5 cm, nejvhodnější doba, protože strom netrpí výtokem mízy.
  • V termínech doporučených rostlinolékařskou službou nebo zjištěných podle vlastního feromonového lapače můžeme již koncem měsíce za příznivých klimatických podmínek začít s ochranou proti obaleči jablečnému, případně švestkovému a proti obalečům na révě vinné.
  • Velkou násadu plůdků u jabloní, hrušní a broskvoní protrháme, jakmile dosáhnou velikosti většího lískového oříšku. V každém případě by to mělo být těsně po přirozeném propadu. U jablíček odstraníme jen plod, stopka má zůstat na plodonoši. V okolíku ponecháme jen jeden, nejvýše dva plody.
  • Jahodník za sucha vydatně zavlažujeme.
  • V zahradách poblíž lesů, kde květní poupata jahodníku silně poškozuje květopas jahodníkový, ošetříme rostliny přípravky Zolone, Karate, Decis aj.
  • Jahody podkládáme trávou, slámou, pásy fólie nebo černé netkané textilie proli hnití a znečištění plodů zemí.
  • Révu vinnou chráníme za vlhka proti plísni Novozirem.
  • Révu ve skleníku před kvetením vydatně zavlažíme (50 litrů/m2). Při vysokých teplotách skleník větráme.
  • Od konce května do poloviny června vylamujeme na keřích révy vinné letorosty bez násady květenství a zá1istky, které vyrůstají v paždí listů v dolní polovině letorostů.
     

ČERVEN

  • Začínáme sklízet rané třešně a jahody.
  • Jahodník za sucha soustavně zavlažujeme, aby se vyvinulo co nejvíce velkých plodů.
  • Plečkováním nebo mělkou okopávkou likvidujeme plevel pod stromy, kde je půda bez nastýlky.
  • Stromy s bohatou násadou plodů přihnojíme do děr nebo do brázd po obvodu koruny 0,2-0,5% roztokem plného hnojiva, slabě rostoucí dřeviny navíc ještě roztokem ledku, močoviny, zředěnou močůvkou nebo zředěným zkvašeným drůbežím trusem. Nejzazším termínem pro toto dusíkaté přihnojení je polovina června. Za sucha stromy vydatně zavlažujeme.
  • Jádroviny před červnovým propadem plůdků postříkáme 0,25% roztokem boraxu.
  • Jakmile začnou třešně žloutnout, vyvěsíme do korun žluté lepové lapače na vrtuli třešňovou. Podle potřeby ošetříme třešně 4 týdny před sklizní Rovralem proti moniliové hnilobě.
  • Příliš dlouhé prodlužující letorosty hlavních větví u mladších meruněk zkrátíme o třetinu až polovinu. Tím podpoříme lepší tvorbu plodného obrostu a větší úrodu v příštím roce. Je to tzv. Šittův řez.
  • Začínáme ošetřovat jabloně a slivoně proti červivosti působené obaleči.
  • Počátkem měsíce můžeme ještě pokračovat ve vyvazování výhonů a větví štíhlých vřeten a palmet do vodorovné až skloněné polohy.
  • Podle potřeby ošetřujeme ovocné dřeviny proti mšicím a jiným škůdcům, jádroviny proti strupovitosti, jabloně proti padlí a meruňky proti hnědnutí listů.
  • U jabloní, hrušní, broskvoní a meruněk s nadměrnou násadou provedeme probírku plůdků. Za sucha vydatně zavlažujeme.
  • Ukončíme vylamování neplodných letorostů u révy vinné, na náhradních čípcích je však zásadně ponecháváme.
  • Před květem a po odkvětu přihnojíme révu vinnou roztokem plného hnojiva.
  • U bobulovin odstraňujeme slabé a nadbytečné letorosty, které vyrůstají ze země a zahušťují keře.
  • Na keřích révy vinné postupně vylamujeme zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů zkypříme a přihnojíme roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Vhodná je mimokořenová výživa postřikem na listy roztokem tekutých hnojiv Vegaflor, Harmavit apod.
  • Koncem měsíce začínáme sklízet pozdní třešně, angrešt na kompotování, raný rybíz a maliny.
  • Vysoké koruny třešní je vhodné řezem snížit, a to při sklizni nebo hned po ní.
  • Nové bujně rostoucí letorosty na vřetenech a pa1metách začínáme koncem měsíce ohýbat do vodorovné polohy, abychom omezili růst stromů do výšky a podpořili tvorbu květních pupenů. V ohýbání pokračujeme i v červenci.
  • Angrešt a odrůdy rybízu, které se špatně množí zimními řízky ('Detvan', 'Blanka' aj.), můžeme od poloviny měsíce množit zelenými vrcholovými řízky. Řežeme je v délce 15 cm, řeznou plochu ponoříme do stimulátoru S 1 a necháme zakořenit pod fólií v lehčí půdě na světlém místě, chráněném před přímým slunečním zářením. Častým rosením podpoříme zakořenění.
  • U nově vysazených až tříletých keřů révy vinné odstraňujeme rosné kořínky vyrůstající z roubu nebo z horní části kořenového kmínku.
  • Révu vinnou ošetřujeme za vlhkého počasí proti plísni révové a červené spále, za sucha a ve sklenících proti padlí a sviluškám.
  • U révy vinné pěstované ve skleníku je vhodné asi měsíc před sklizní vystříhat nůžkami v hroznech všechny malé a nevyvinuté bobule. Pak se velikost a kvalita ponechaných bobulí zlepší. Za teplých a slunných dnů vydatně větráme a stíníme.
     

ČERVENEC

  • Při deštivém počasí je vhodné chránit nízké tvary pozdních třešní fólií proti praskání a hnilobě plodů.
  • Za sucha zavlažujeme ovocné dřeviny, především ty zasazené na jaře. Zaléváme méně často, ale vydatně, aby se voda dostala až ke kořenům rostlin.
  • Půdu pod stromy mělce kypříme, odplevelujeme a podle možnosti nastýláme posečenou trávou.
  • Pokračujeme ve sklizni angreštu, rybízu, malin, pozdních třešní a višní. I ve vyšších polohách ukončíme sklizeň jahod.
  • Záhony jahodníku ponechané ještě pro příští rok ke sklizni zavlažíme, pohnojíme Cereritem, okopeme a odplevelíme. Pokud je porost zanedbaný, sežneme ho nejprve srpem asi 5 cm nad srdéčkovými listy, aby rostliny brzy obrašily. Proti skvrnitosti listů porost ošetříme Novozirem, proti roztočíku jahodníkovému přípravky Basudin nebo Sumithion. Porosty po třetí sklizni je nejvýhodnější zrušit a půdu využít k pěstování podzimních druhů zeleniny nebo rostlin na zelené hnojení. Od zdravých a plodných trsů, které jsme si v době sklizně označili kolíky, zakořeňujeme sazenice pro novou výsadbu. Nejvhodnější je použití kelímků.
  • Na kmeny jabloní a hrušní upevníme lapače z vlnité lepenky.
  • Ukončíme probírku plůdků. Přednostně odstraňujeme plody zakrnělé a poškozené.
  • Při trvale teplém počasí ošetřujeme ovocné stromy podle potřeby proti mšicím a sviluškám, jádroviny a slivoně proti obalečům, jabloně též proti padlí.
  • Odrůdy jabloní náchylnější k fyziologické skvrnitosti plodů, zvané též hořká pihovitost, ošetřujeme v 1 0-14denních intervalech až do konce srpna vhodnými přípravky.
  • Připravujeme záhony pro novou výsadbu jahodníku.
  • U révy vinné pokračujeme ve vyvazování letorostů a vyštipování zálistků. Podle potřeby chráníme keře proti padlí, plísni a obalečům. Proti těm se ošetření provádí v době, kdy I při dvou- až třídenním sledování zjistíme ve feromonovém lapači 8-10 motýlů. Přípravek Biobit se po vyvrcholení letu obalečů aplikuje za 3-4 dny, Zolone za 7-8 dní. Půdu kolem keřů okopáváme, odplevelujeme a za sucha zavlažujeme.
  • Angrešt a černý rybíz ošetříme po sklizni Fundazolem nebo Bayletonem proti americkému padlí. Oba přípravky jsou účinné i proti rzi vejmutovkové na listech rybízu. Proti předčasnému opadu listů rybízu a angreštu, působenému houbou pakustřebkou rybízovou, se používají přípravky Novozir nebo Dithane.
  • Máme-li již dobře vyvinuté a zakořeněné sazenice jahodníku, zakládáme novou výsadbu. Kořeny ošetříme přípravkem Aliette proti houbovým chorobám, které způsobují špatný růst a odumírání rostlin.
  • Začínáme očkovat podnože ovocných dřevin, zpravidla od poloviny července peckoviny, jádroviny koncem měsíce a v srpnu. Pokud je před očkováním delší dobu sucho, podnože dobře zavlažíme, aby měly dostatek mízy a očkování se zdařilo.
  • Postupně podle zrání plodů sklízíme meruňky, rané broskve, raná jablka, slívy a ostružiny. Na stromy se zrajícím ovocem zavěšujeme láhve s pivem k lapání vos, které ovoce poškozují a přenášejí na ně moniliovou hnilobu.
  • Hnijící ovoce pravidelně sbíráme a dáváme do asanační jámy vykopané na vhodném místě zahrady. Tam je posypeme prachovým páleným vápnem a ihned zasypeme zemí.
  • U jabloní a hrušní pomáhají omezovat moniliovou hnilobu plodů pozdní postřiky proti strupovitosti přípravky Baycor, Saprol, Topas aj.
  • Odplozené výhony maliníku odstřiháme nad zemí.
  • U raných peckovin a bujněji rostoucích jádrovin s menší násadou ovoce začínáme koncem měsíce s doplňkovým letním řezem.
  • Podle potřeby můžeme provést opravný řez ořešáku, pokud jsme ho neudělali na přelomu května a června. Koncem července až začátkem srpna opakujeme při vlhkém počasí postřik ořešáků Kuprikolem proti skvrnitosti listů a plodů.
  • Očekáváme-li velkou úrodu ovoce, připravíme si včas vhodné podpěry, aby se větve pod tíhou ovoce nezlámaly.
  • U révy vinné pěstované ve skleníku začínáme sklízet hrozny.
  • Sklep na uložení ovoce vyčistíme, pak vysíříme a nakonec vybílíme vápenným mlékem, do něhož můžeme přidat 3 % modré skalice. Na 1 m3 sklepního prostoru se má spálit 8 g plátkové síry. Police a lísky na ovoce vydrhneme ve vodě s přídavkem sody nebo hypermanganu a dobře vysušíme na slunci.
  • Vysoké koruny třešní, které se obtížně sklízejí, můžeme řezem při sklizni nebo hned po ní snížit až o třetinu. Na konci zkráceného kmene a hlavních větví má zůstat slabší, vodorovně rostoucí větev.
  • U višně 'Morela pozdní' a podobných růstových typů odstřihneme po sklizni odplozené výhony a ponecháme nové letorosty vyrůstající blíže ke kmeni nebo k hlavním větvím. Tím předejdeme tvorbě dlouhých, často až k zemi visících výhonů, jejichž starší části však bývají bez květních pupenů, a tedy bez úrody.
  • U nejraněji zrajících odrůd révy vinné podpoříme dobré vyzrání letorostů tím, že jim zkrátíme konce. Za posledními dvěma listy ponecháme zálistky, aby očka předčasně nevyrašila.
  • Za vlhkého a podmračného počasí ošetřujeme révu vinnou, především v hustých výsadbách, proti hnilobě hroznů přípravkem Euparen aj.
     

SRPEN

  • Podpíráme větve s bohatou úrodou, aby se pod tíhou ovoce nerozlámaly. Důležité je to zejména u peckovin, které mají křehčí dřevo.
  • Postupnou probírkou zrajících plodů pokračujeme ve sklizni letních odrůd jádrového a peckového ovoce. Sklízíme ostružiny a jahody remontantních odrůd.
  • Až do konce měsíce pokračujeme ve 14denních intervalech v postřicích 0,5-1 % chloridem vápenatým proti fyziologické skvrnitosti jablek u citlivých odrůd.
  • Do konce srpna můžeme provádět letní řez jádrovin a peckovin. Při pozdějším řezu se u peckovin rány hůře zacelují a stromy mohou trpět klej otokem.
  • Za sucha vydatně zavlažujeme stromy s bohatou úrodou, zejména jabloně a broskvoně, a záhony s nově vysazeným jahodníkem.
  • Keře angreštu a rybízu chráníme po sklizni proti předčasnému opadu listí, působenému pakustřebkou rybízovou, přípravky Dithane nebo Novozir.
  • Končí nejvhodnější doba pro výsadbu jahodníku. Na záhonech založených později prostokořennou sadbou bývají v prvním sklizňovém roce většinou jen nízké výnosy.
  • Pokračujeme v očkování ovocných podnoží. Naposledy očkujeme broskvoně, za obzvlášť vhodných podmínek je to při dostatku mízy u podnoží možné i počátkem září.
  • Pokud zjistíme potřebu ochrany pomocí feromonového lapače, ošetříme při teplém počasí jabloně a slivoně proti druhé generaci obalečů poškozujících plody.
  • Po sklizni provedeme průklest angreštu a rybízu a odřežeme odplozené výhony maliníku.
  • U později zrajících odrůd révy vinné zkrátíme konce letorostů, aby dobře vyzrály a neutrpěly zimními mrazy.
  • Broskvoním, které ještě neukončily bujný růst nových letorostů (na jejich koncích není pupen, ale malé lístky), zkrátíme dlouhé letorosty na 40 cm.Tím se další růst zastaví a podpoří se tvorba květních pupenů.
  • Popadané a hnijící ovoce pravidelně sbíráme a dáváme do asanační jámy vyhloubené v koutě zahrady, kde je zároveň posypáváme prachovým páleným vápnem a zeminou.
  • Stromkový angrešt a rybíz roubujeme na meruzalkové podnože metodou do boku.
  • Hrozny révy vinné chráníme ve stadiu zaměkání bobulí síťovinou nebo sáčkováním proti poškození ptactvem a vosami.
  • Pokud se za teplého a suchého počasí rozmnožily, především na slivoních a jabloních, svilušky (silně napadené listy šednou, svinují se a předčasně opadávají), ošetříme stromy přípravkem Omite.
  • U remontantních odrůd maliníku bráníme za deštivého počasí zrající plody fólií proti plísni šedé.
  • Sklízíme hrozny nejranějších stolních odrůd révy vinné.
     

ZÁŘÍ

  • Počátkem měsíce ukončíme sklizeň pozdně letních jablek. Začínáme sklízet podzimní odrůdy jádrovin, slivoní, broskvoní a ořechy.
  • Ve skladovacích prostorách snižujeme tepLotu větráním, zejména přes noc a časně zrána, abychom předešli přezrávání uloženého ovoce.
  • Záhony s jahodníkem podle potřeby přihnojujeme, zavlažujeme, okopáváme, plejeme, zbavujeme nadbytečných šlahounů a ošetřujeme proti roztočíkovi i houbovým chorobám (např. přípravky Sumithion a Kuprikol). Nové výsadby zakládáme nyní jen dobře zakořeněnou hrnkovanou sadbou, jinak nemůžeme v příštím roce očekávat uspokojivou sklizeň plodů.
  • Keřům révy vinné vysazeným na jaře nebo v předchozím roce na podzim zkrátíme vrcholek letorostu, aby ponechaná část lépe vyzrála a přes zimu nenamrzla. Naspodu letorostů odstraníme zálistky.
  • Pokračujeme ve sklizni stolních hroznů.
  • Sklízíme netradiční druhy ovoce (dřínky, jeřabiny, arónie, šípky aj.).
  • Rybíz a angrešt můžeme ještě nyní prosvětlit odřezáváním starých, málo plodných větví.
  • Švestky a jiné slivoně s typickými příznaky šarky na plodech (jizvy, červená dužnina u pecky aj.) si značíme, abychom je při nejbližší příležitosti vykopali. Šarkou napadené stromy zatím nelze léčit.
  • U remontantních, tj. dvakrát plodících jahodníků (´Lidka', 'Ostara' aj.) vyštípneme květy a malé zelené plody, které by již nedozrály. Za chladného počasí podpoříme zrání přikrytím záhonů tunelovými kryty z fólie.
  • Podnože broskvoní můžeme ještě při dostatečném stavu mízy očkovat.
  • Postupnou probírkou sklízíme zimní odrůdy jádrovin. Sklízíme za sucha a šetrně, aby plody, především odrůdy s tenkou slupkou, netrpěly otlaky a nedošlo k vytržení stopky. Skladujeme jen kvalitní nepoškozené plody, ostatní zpracujeme na mošty, kompoty apod. Popadané hnijící ovoce průběžně sbíráme a likvidujeme v asanační jámě.
  • Uložené ovoce pravidelně kontrolujeme a kazící se vyřazujeme.
  • Současně s ovocem se nemají skladovat brambory, řepa, celer, cibule a jiné druhy zeleniny s výraznou vůní ani různé páchnoucí látky, aby ovoce nenačichlo.
  • Pro podzimní výsadbu ovocných dřevin začínáme připravovat výsadbové jámy a kůly.
  • Na ochranu proti píďalkám opatříme kmeny stromů i opěrné kůly lepovými pásy, které zabrání samičkám těchto motýlů lézt do korun a klást tam vajíčka. Pokud by k tomu došlo, je nebezpečí, že housenky na jaře příštího roku (IV..-polovina VI.) zničí listy stromů. Nevysychavý lep natíráme na nepromokavý papír, ne přímo na kůru stromů.
  • Začínáme sklízet a zpracovávat hrozny moštových odrůd révy vinné.
     

ŘÍJEN

  • U pozdně zimních odrůd jádrovin postupně končíme sklizeň ovoce. Kvalitní neporušené plody uložíme ve sklepě, mírně poškozené zpracujeme a kompoty, mošty, křížaly, víno, destiláty apod., nahnilé zlikvidujeme v asanační jámě.
  • Sklízíme hrozny pozdních moštových odrůd révy vinné a zpracováváme je na víno.
  • V případě potřeby zavlažíme záhony 5 nově vysazeným jahodníkem.
  • Kupujeme ovocné dřeviny a začínáme s jejich výsadbou. V sázení můžeme pokračovat až do příchodu mrazů. Pokud mají sazenice přischlé .kořeny, namočíme je na 24 hodin o vody. U vyšších tvarů a u stromků štěpovaných na slabě kořenících podnožích zarazíme do jámy před výsadbou kůl a stromek k němu přivážeme. Spodní část kůlu má být povrchově opálena, tím je chráněna před hnitím v zemi. Stromy sázíme tak, aby místo štěpování na kořenovém krčku bylo asi 10 cm nad půdním povrchem. Sazenice keřového rybízu a angreštu mají být naopak vsazeny o 5-10 cm hlouběji, než rostly ve školce. Na podzim zásadně nesázíme broskvoně, protože by se neujaly. Také meruňky, ořešáky a mandloně sázíme v místech se silnými zimními holomrazy až na jaře.
  • Záhony s jahodníkem naposledy okopeme a k trsům mírně přihrneme zem. V místech s častěji se vyskytujícími silnějšími holomrazy přikryjeme záhony netkanou textilií.
  • V místech, kde jabloně a hrušně trpí často strupovitostí, postříkáme stromy těsně před opadem listí 5-7% roztokem krystalické močoviny.
  • Na záhoně s maliníkem, pokud jsme tak neučinili ihned po sklizni, odřežeme odplozené výhony, výhony napadené virovou zakrslostí a výhony s boulemi způsobenými larvami bejlomorky.
  • Kmínky nově vysazených a mladších stromků opatříme chrániči proti ohryzu zvěří. Ve zvláště ohrožených neoplocených zahradách navíc ještě natřeme spodní větve nízko kmenů repelentním přípravkem.
  • Na starších stromech postupně seškrabujeme rozpraskanou borku z kmene a starších větví na rozprostřenou fólii a spálíme ji. Očištěné kmeny natřeme vápenným mlékem.
  • V teplejších oblastech a chráněných lokalitách můžeme sázet révu vinnou. Na jaře pak rostliny raší dříve než při jarní výsadbě.
  • Pokud jsme koncem léta očkovali broskvoně nebo meruňky, chráníme ujmutá očka proti vymrznutí manžetou z novinového papíru. Odstraníme ji až na jaře těsně před počátkem rašení.
     

LISTOPAD

  • Pravidelně každých 14 dní, kontrolujeme zdravotní stav uskladněného ovoce a kazící se vyřadíme. Větráním udržujeme ve sklepě teplotu pokud možno na 4-5 °C a relativní vzdušnou vlhkost na 80-90 %. Tím omezíme vadnutí ovoce.
  • Pokud není půda zamrzlá nebo příliš mokrá, můžeme zpravidla do poloviny měsíce pokračovat ve výsadbě ovocných dřevin.
  • Jabloním, na jejichž větvích byly během vegetace bílé chomáčky mšice vlnatky krvavé, nasypeme kolem paty kmene prachové pálené vápno. Mšice lezoucí k přezimování na kořeny v něm zahynou.
  • Pokud jsme včas nesklidili všechna pozdní jablka a stihl je na stromech nečekaný mráz do -5°C, počkáme, až během dne poleví, a pak plody otrháme (použijeme bavlněné rukavice). Lísky s ovocem ponecháme 1-2 dny pod přístřeškem nebo v suché a chladné místnosti, aby oschly, a pak je uložíme do sklepa.
  • K nově vysazeným stromkům, zvláště pokud jsou štěpovány na podnožích citlivých na mráz (např. hrušně na kdouloni, jabloně na M 4), přihrneme ke kořenům kopeček zeminy.
  • Půdu pod ovocnými dřevinami mělce zryjeme, zapravíme do ní organická a průmyslová hnojiva a vápníme ji. Zaryjeme do ní též letní nastýlku z trávy, aby se v ní přes zimu neusídlili hryzci nebo hraboši a neohryzali krčky či hlavní kořeny mladých stromků.
  • Pro únorové roubování stromkového angreštu, případně i rybízu balíčkujeme meruzalkové podnože a ukládáme je do chladné bezmrazé místnosti. Současně řežeme výhony na rouby a zabalené v PE fólii je uchováme až do doby roubování v chladničce.
  • Mezi řádky jahodníku a keře drobného ovoce rozhodíme dobře rozleželý kompost a mělce ho zapravíme do půdy.
  • V teplejších oblastech můžeme ještě za příznivého počasí sázet révu vinnou.
  • Broskvoně je vhodné podle novějších poznatků ošetřit po opadu listí proti kadeřavosti Kuprikolem.
  • Od pat stromů odřežeme kořenové odnože.
  • Půdu kolem keřů révy vinné pohnojíme ve 2-3letých intervalech organickými hnojivy, v mezidobí průmyslovými hnojivy, případně je povápníme.
  • Pro jarní řadovou výsadbu révy vinné zrigolujeme pás půdy, pro jednotlivé keře
© 2008 - 2018 Zahradnictví Jelínek